Uncategorized
Když jsem otevřela dveře našeho bytu, uvítalo mě známé ticho. Manžel byl ještě v práci a vstupní chodba
Když jsem otevřela dveře bytu, přivítalo mě známé ticho. Můj manžel byl v práci a v předsíni jsem hned
Luboš Bednář vyrůstal bez táty. Tedy, měl otce, ale když Lubošovi byly čtyři roky, táta zahynul.
Paní domu Katko, zapomněla jsi zase zakrýt máslo, povzdechla si paní Marie Konečná a hlučně si přisunula
“Hele, já jdu za mladou,” zahlásil děda, šestašedesátník, zatímco balil kufr. Za hodinu se
Já jdu za mladou, prohlásil děda, šedesátipětiletý Radek Němec, zatímco se snažil narvat do kufru károvanou
– Mami, tohle je moje přítelkyně Libuše… snažil jsem se to říct spíš jen tak mimochodem
Bílý ubrus, šedý život Polévka byla skvělá. Eva to věděla naprosto jistě, protože ji ochutnala třikrát
Už toho mám dost! Stačí! Jestli mi ještě jednou budeš vtloukat do hlavy, že se mám učit, tak nikam nejdu!
Ty papíry, co mi chceš znovu podstrčit, už jsem viděla, paní Urbanová. Podruhé to nevyjde. Ani nemrkla.