Uncategorized
Lidé míjeli ho: někdo spěchal, někdo šel pomalu, ale sotva se zastavili. Už nepočítám dny. Když jsou
Lidi kolem prošli: někdo spěchal, někdo táhl, ale skoro nikdo se nezastavil Už nepočítám dny.
Držel jsem pevně malou, dvouletou dceru Bábinku za drobnou ruku, když jsme vkročili přes práh městského
Jana Nováková pevně objala svou dvouletou dceru, Lubu, a spolu prošly pražským městským útulkem.
Den, kdy jsme pochovali mého manžela, pršelo mírným deštěm. Malý černý dešáček nestačil zakrýt osamělost
Ahoj, poslouchej, chci ti povědět, co se mi stalo, abys věděla, jak se to všechno zvrhlo. Ten den, kdy
Hlavní je se dobře provdat. Bohatý manžel je zárukou spokojeného života, říkala mi matka, a já s tím
Hlavní je získat dobré manželství. Bohatý muž to je šťastný život. Jana byla jedinou dcerou svých rodičů.
Jak to slabý? V jakém je stavu? vyjekla tchýně. V posteli. Nic vážného, jen mírná teplota, zima už začala.
Vzpomínám, že před lety, když už zima zaklepla na okna, se u nás v pražském bytě stalo něco podivného.