Uncategorized
DENÍK NÁJEMNICE Brzký zimní podvečer v sídlištní čtvrti Prahy. Ulice je ještě světlá a den byl mimořádně
Vyber si matku, nebo mě Telefon mi zazvonil v půl jedenácté večer, když jsem už ležel v posteli s knihou.
Ondřej poslední dobou svou ženu téměř nepoznával. Nemohl pochopit, co se s ní děje. Eva byla vždy pečlivá
Eva Otakarová stála uprostřed kuchyně a v obou rukou svírala květináč s fialkou. Ta fialka byla Eliščina.
Nedal mu jen peníze, ale nový život Tento příběh nám připomíná, že laskavost je jediná měna, která se
Představ si, přijeli až z malé vesničky někde u Tábora. Jejich ruce byly zvrásněné od práce na poli
RODIČE V PAPUČÍCH NESMĚLI NA PROMOCI ALE KDYŽ LIDÉ ZJISTILI, KDO JSOU, CELÝ SÁL ZTICHL Přijeli až z malého
Čistý sporák Ivana, pojď sem. Žádné prosím. Žádné až doděláš. Prostě pojď sem, jako by volal psa.
Dívka s jedinou fotografií Poprvé jsem ji zahlédla hned v ten nejnemožnější den, jaký si má paměť pamatuje.
Tři nové klíče Co jsi tak bledá? Zase nějaké tvoje diety? hlas tchyně prořízl předsíň, aniž by zazněl pozdrav.