Uncategorized – Page 73 – DoN

Víš, Juro, ona je tvoje sestra, já jsem tvá manželka – a už nemůžu dál sledovat, jak si berete peníze od našich dětí a všechno nosíš Oletě. Juraj sám chápal, že manželka má pravdu, ale jinak to nedokázal. Když sestra potřebovala pomoc, byl první, který podal ruku, a tak to bylo vždycky už od dětství. – Juro, nevadí mi, že pomáháš Oletě, ale když stále bereš z našeho rodinného rozpočtu, už to není podpora, ale ztráta pro nás. – Rozumím všemu, jen jinak to nejde.

Víš, Jirko, ona je tvoje sestra, a já jsem tvá žena. Už nemůžu dál sledovat, jak si berete ze společného

Víš, Juro, ona je tvá sestra, já jsem tvoje manželka. Už nemůžu dál sledovat, jak od našich dětí berete všechno pro Olgu. Juraj také pochopil, že manželka má pravdu, ale jinak nemohl jednat. Když sestra potřebovala pomoc, byl první, kdo podal ruku – tak to bylo vždycky, už od dětství. – Juro, nevadí mi, že pomáháš Olgě, ale když stále bereš z našeho rodinného rozpočtu, už to není podpora, je to pro nás ztráta. – Rozumím, ale nemám jinou možnost.

Víš, Juro, ona je tvoje sestra, a já jsem tvoje manželka. Už dál nemůžu sledovat, jak si berete od našich

Již jiný? Jana si možná myslela, co lidé řeknou, – šeptali sousedé, když u vdovy na dvoře spatřili muže. Ve vesnici, kde všichni znají jeden druhého: kdo je komu kmotrem, kdo kdy kopal brambory a kdo se kolikrát rozvedl, není nic skrývat. Proto když vdova Jana po dvou letech od manželova odchodu přivedla do domu nového manžela, všichni tiše mumlali: „Tak to nepodržela“. Nakonec však nikdo nic neřekl nahlas, protože Jana byla pilná, poctivá a sama vychovávala dvě děti.

Už zase? Aleně by se snad ani nenapadlo, co si lidé pomyslí šeptali sousedi, když na dvoře vdovy spatřili

Už jiná? Helena by si možná myslela, co řeknou lidé – šeptali sousedi, kteří viděli vdovu s mužem na dvoře. Ve vesnici, kde si všichni navzájem znají: kdo je komu kmotrem, kdo kdy kopal brambory a kolikrát se někdo rozvedl, není co skrývat. Proto když vdova Helena po dvou letech od manželovy smrti přivedla do domu nového muže, všichni tiše šuškali: „Takže to neodolala“. Nikdo nic neřekl nahlas, protože Helena byla pracovitá, poctivá a sama vychovávala dvě děti.

Už jiný?Zdeňka si mohla představit, co si lidé budou povídat, šuškali sousedé, když na dvorku u vdovy

Kamarádka svokra…

**Deník, 12. června 2026** Když jsem vešla do bytového pokoje, okamžitě mi upoutala pozornost čerstvě

Kamarádova tchýně…

13.května 2026 Dnes jsem si po práci sedl ke stolu a otevřel deník, abych si vypsal, co se odehrálo v

— Jdi odsud, špinavý starec! — křikli mu za patou, vyhánějíc ho z hotelu. Až později zjistili, kdo ve skutečnosti byl — ale už bylo pozdě.

Petra, mladá recepční, perfektně upravená a uklizená, удивительно моргнула глазами, глядя на мужчину

— Zmizni odsud, hnusný starý! — křičeli mu po stopách, vyhánějíc ho z hotelu v Praze. Až později zjistili, kdo ve skutečnosti byl — ale už bylo pozdě.

Byl jsem šedesátiletý muž, jenž se po dlouhém rybářském výletu rozhodl doplnit své síly v menším hotelu

Terezo, nebuď na mě naštvaná, nebudu s tebou žít.

12.května2026 Drahý deníčku, nedávno jsem se znovu potkal s Vendulou, kterou už dlouho neviděl, a připomnělo

Táňa, prosím, nebuď na mě naštvaná, nebudu s tebou žít.

Nezlob se na mě, Terezo, řekl Štěpán a přidržel se za bok, jako by se chystal upustit se z lodi.