Hele, včera jsem byl u souseda Pavla, půjčit si vrtačku. Otevřel mi v domácích teplákách, tričko vytahané:
Pojď dál, zrovna jsem dojedl večeři.
Vešel jsem. V bytě čisto, z kuchyně voní kuře na bylinkách. Na stole notebook, vedle sklenka červeného vína.
Pavlovi je jedenapadesát. Rozvedený už dvanáct let. Žije sám. Dělá technika v Brně, bere kolem 55 tisíc měsíčně.
Znám ho pět let, od doby, co jsem se nastěhoval do tohohle baráku. Ještě nikdy jsem ho neviděl s nějakou ženskou. Ani na návštěvě.
Podal mi vrtačku, nalil nám trošku whisky:
Sedni si trochu, dlouho jsme nekecali.
Usadili jsme se v kuchyni a připili si.
Ptám se:
Pavle, jak to, že jsi pořád sám? Nebo někoho nehledáš?
Usmál se:
Ne, nehledám schválně. Víš, Tome, už dvanáct let bydlím a žiju sám. A zjistil jsem, že mi to tak prostě vyhovuje.
A proč?
Dolil do skleniček, opřel se:
Povím ti to. Mám šest jasných důvodů, ke kterým jsem došel za ty roky.
První důvod riziko ztráty při rozvodu
Začal:
Rozvedli jsme se před dvanácti lety. Byl jsem ženatý osmnáct let s Lenkou. Máme dceru, teď je jí osmadvacet a už bydlí sama. Dopadlo to tak, že jsem ji přistihl s kolegou, podal jsem žádost o rozvod.
A soud?
Rozsekli to půl na půl. I když jsem většinu hypotéky táhl já. Byt jsme prodali, rozdělili peníze, za svou půlku jsem si koupil tuhle garsonku.
Podíval se na mě:
Rozumíš, Tome, vlastní prací jsem přišel o půlku majetku za to, že mi zahýbala. A je to podle zákona úplně v pořádku. Dřel jsem, platil hypotéku, a ona si vedle toho našla jiného, ale stejně dostala půlku.
No jo, rozvod…
Přesně. Tak mi řekni, proč bych měl riskovat znova? Dejme tomu, najdu si ženu, nastěhuje se ke mně, žijeme spolu tři roky, vezmeme se. Koupíme auto, třeba další věci. Pak se jí něco nelíbí a odejde. Proč bych měl znova riskovat?
Mlčel jsem. Pavel pokračoval.
Druhý důvod ženy nepodporují sny
Víš, Tome, mám takovej sen chci si koupit starou Jawu, zrenovovat ji a brázdit jihočeskou krajinu o víkendech.
To zní skvěle.
Na to šetřím už skoro rok, za půl roku koupím Jawu z osmdesátých let a budu ji spravovat. Když jsem byl ještě ženatý, měl jsem jiný sny naučit se hrát na kytaru. Pořídil jsem si ji, přihlásil se na kurzy. Lenka mi na to řekla: Na co ti to je? Vždyť ti je čtyřicet, nejsi Koller. Tak jsem toho nechal. Nebo jsem chtěl do Jeseníků na vodu, a ona: Prosím tě, my řešíme hypotéku a ty si budeš hrát na kluka z děcáku Nikam jsem nejel.
Zadíval se z okna:
Ženy prostě mužské sny moc nechápou. Přijdou jim směšné. Teď jsem sám a dělám si, co chci. Koupím si Jawu a nikdo mi neřekne, že jsem blázen.
Třetí důvod přehnané nároky žen
Pavel pokračoval:
Před třemi lety jsem zkusil seznamku. Vyplnil profil pravdivě: věk, co dělám, jak vydělávám, zájmy.
Psal jsem si s pár ženami. Jedna, Monika, čtyřicet šest let, pracuje jako recepční v kosmetickém salonu, plat okolo 22 tisíc. Napsala mi: Jste sympatický, ale hledám někoho, kdo bere alespoň sto tisíc.
Museli jsme se tomu zasmát.
Ptal jsem se jí: A kolik vyděláváte vy? Urazila se a zablokovala mě.
Fakt?
Vážně. Většina dnešních žen si připadá jako princezny. Samy mají běžný plat, bydlí v podnájmu, ale od chlapa chtějí sto tisíc, auto, byt. A přitom sami nenabízí nic než nějakou ženskou jemnost.
Já beru slušně, bydlím ve svém a mám auto. A přesto pro mnohé nejsem dost dobrý, protože jsem milionář. Proč bych měl hrát tohle divadlo?
Čtvrtý důvod neumí vést domácnost
Zeptal jsem se:
A domácí pohoda ti nechybí? Teplá večeře a tak?
Pavel se začal smát:
Tome, podívej, jaký mám kolem sebe pořádek. Uklízím jednou týdně, trvá mi to chvilku. Vařím rád, dneska bylo kuře se zeleninou, za půl hodiny hotové. Pereme přece v pračce, ne? Jen to tam hodím.
Vstal a ukázal na kuchyň:
Necítím potřebu mít doma ženu kvůli tomu. Polovina dnešních holek stejně nevaří, radši si objednají kebab nebo pizzu.
Ale některé jsou hospodyňky
To jo, ale zase většinou chtějí, abych je plně zabezpečil. To si radši uvařím sám.
Pátý důvod strach z manipulace nebo lži
Pavel dolil dalšího panáka sobě i mně:
Po rozvodu jsem se dvakrát s někým vídal. Obě lhaly.
Jak?
První, Kristýna, tvrdila, že je rozvedená. Po měsíci jsem zjistil, že má normálně doma manžela. Druhá, Petra, řekla, že nemá děti. Po dvou měsících jsem zjistil, že má dva kluky. Jen to nechtěla na začátku přiznat, aby mě neodradila.
No to je psycho
Taky už mě to omrzelo. Mám pocit, že ženské lžou úplně automaticky, když se to hodí, a pak se diví, že jim nevěříme.
Šestý důvod trest za iniciativu
Pavel si povzdechl:
Naposledy jsem někoho oslovil loni v knihkupectví. Dáma kolem pětačtyřiceti, vybírala Hrabala. Řekl jsem jen: Dobrý den, vypadáte, že máte ráda klasiky. Můžu doporučit něco, co mám rád? Odpověděla: Děkuju, vyberu si sama, a šla pryč.
Uchechtl se:
Každá iniciativa chlapa se teď bere jako obtěžování. Napíšu zprávu jsem stalker. Pozvu na kafe vyžírka. Tak už to prostě nezkouším. Pokud má zájem, ať to ukáže ona.
Proč jsem nad tím pak přemýšlel
Pavel dopil whisky a řekl:
Tome, neříkám, že všechny ženy jsou špatné. Jsou i fajn holky. Jenže najít je je jako hledat jehlu v kupce sena. A pokud člověk šlápne vedle, stojí ho to čas, peníze i nervy.
Vstal a podíval se na mě:
Je mi jedenapadesát, mám pohodový život, práci, byt, auto, koníčky, kamarády. Jsem spokojený sám. Proč bych měl riskovat všechny tyhle věci kvůli vztahu, který s velkou pravděpodobností skončí průšvihem?
Šel jsem domů, převaloval jsem to v hlavě.
Je mi devětačtyřicet, s Markétou jsme spolu třiadvacet let. Všechno máme v pohodě. Ale kdybych byl sám asi bych žil stejně jako on.
Má pravdu, že žije sám dvanáct let a nebojí se toho, nebo je prostě jen zbabělec, co se bojí vztahů?
Fakt je to tak, že rozvod chlapa připraví úplně o všechno, i když ho ženská podvede, nebo je to přehnané?
Opravdu má muž v padesáti důvod vzdát se vztahů jen kvůli vysoké ceně chyb, nebo jsou to jen obavy a neochota riskovat?
Je opravdu pravda, že ženy mužům jejich sny často shazují, nebo si chlapi prostě neumí správně vybrat?
