Jsem nejstarší sestra v početné rodině. Každý den krmím všechny, starám se o ně, vodím je do školky a školy. Rodiče se mě nikdy neptali, jestli to chci dělat prostě to tak je.
Prakticky nemám žádné kamarádky, protože na ně nemám čas. Moji vrstevníci se mi posmívají, že jenom znám, jak utírat dětem zadky. Hrozně mě to mrzí, často kvůli tomu brečím. Táta to zahlédne a zmlátí mě páskem. Prý mi tím vyhání hloupost z hlavy.
Neměla jsem opravdové dětství. Když jsem dokončila devátou třídu, šla jsem na místní učiliště. Volbu za mě udělali rodiče, rozhodli, že mám studovat kuchařku, abych později uživila celou rodinu.
Po třech letech jsem nastoupila do kavárny. Táta mě nutil krást jídlo a já jsem to odmítla. Máma mi vynadala do sobců, že prý kvůli mně všichni zůstali o hladu. Sebrali mi i moji první výplatu. Když jsem dostala druhou, utekla jsem z domova a sedla na první vlak, co jel. Bylo mi jedno, kam mě doveze, hlavně abych se dostala z tohohle pekla. Věděla jsem, že kdybych zůstala, zničím si život.
Ano, bylo to těžké, ale být otrokem rodičů bylo ještě horší. Rozhodla jsem se jít za svým cílem, ať to stojí, co to stojí. Drhla jsem podlahy, zametala, až jsem se propracovala na místo myčky nádobí, a teprve potom mě pustili do kuchyně.
Šetřila jsem, i když se mi plat několikrát zvýšil. Všechny peníze jsem dávala do prasátka. Sním o tom, že budu mít vlastní byt, kde budu skutečnou paní domu. Celou tu dobu jsem bydlela u staré babičky. Platila jsem jí symbolický nájem a pomáhala doma. Ta stará paní mi nahrazovala rodinu. Vždycky mě vítala z práce bylinkovým čajem a domácím koláčem. V těch chvílích jsem byla nejšťastnější na světě.
Brzy jsem potkala svého budoucího manžela. Neplánovali jsme svatbu prostě jsme podepsali papíry na matrice. Pak jsem se nastěhovala k jeho rodičům. Za pár měsíců jsem porodila dceru a pak syna.
Začala se mi zdávat o rodičích. Promluvila jsem si s manželem a rozhodli jsme se, že je pojedeme navštívit. Nakoupila jsem tašky plné dárků a těšila se na příjemné setkání. Když mě uviděli, začali mi nadávat a dokonce mě udeřili. Moji bratři chlastají, ségra to vzala z kopce taky.
Máma s tátou si ani nevšimli, že nejsem sama. Na vnoučata se nepodívali, zabouchli mi dveře před nosem. Možná si řeknete, že jsem malicherná, ale otočila jsem se a odešla. Dárky jsem vzala zpátky s sebou. Ani na pohřeb bych nepřišla.
