Po více než deseti letech jsem nemluvil ani s rodiči, ani se svou starší sestrou. Už dávno mi došlo, že jsem v rodině nebyl tím milovaným dítětem. Jejich přístup byl jasný: Všechno pro jednu, nic pro druhou. Hrdinkou tohohle příběhu je Ivana. Když Ivaně bylo sedmnáct, její sestra Jitka otěhotněla a vzala si svého přítele. Když pak Ivana oslavila osmnácté narozeniny, rodiče se rozhodli darovat Jitce dvoupokojový byt v Praze. Byli tehdy mladí, úspěšní a penězi rozhodně nešetřili, takže jim velkorysý dárek pro dceru nepřišel nijak mimořádný. Dokonce udělali nové úpravy a zařídili byt moderním nábytkem.
Ivana se cítila odstrčená a nakonec sebrala odvahu a zeptala se: Můžu dostat taky byt? Rodiče ji však odbyli slovy: Jsi ještě na vysoké, k tomu se dostaneme, až budeš mít rodinu. O několik let později, když Ivaně bylo dvaadvacet a úspěšně dostudovala, nebyla sice vdaná ani to neplánovala, ale chtěla se postavit na vlastní nohy a žít samostatně. Když se k tématu bytu vrátila, rodinná situace už byla jiná. Jejich podnik už nevydělával tolik, co dřív. Až tady jednou nebudeme, tenhle byt bude tvůj, uklidňovali ji. Je dokonce lepší než ten tvé sestry má tři pokoje a byl dražší. Teď tu ale zůstaneme společně, budeš nám na stáří pomáhat.
Ivana o celé situaci dlouho přemýšlela: Jak to můžu zajistit, aby to bylo opravdu moje? Sestra má na ten byt taky nárok jako dědička. Zeptala se proto přímo: Chcete, abych si byt napsala na sebe? Myslíte, že si Jitka bude nárokovat svůj podíl? Ona přece už byt má proč by potřebovala ještě můj? Ve skutečnosti Ivana věděla, že člověk nemůže mít nikdy dost prostoru. Po zpětném ohlédnutí si uvědomovala, jak moc rodiče zbožňovali její sestru. V té době měl Jitčin manžel finanční trable, a rodiče přestože už neměli tolik peněz jim stále, jak to jen šlo, pomáhali a finančně přilepšovali. Ivaně však nikdy podobnou podporu neposkytli.
Dnes, o deset let později, je Ivana s rodinou stále rozhádaná. Rodiče se urazili, když požádala o oficiální zajištění bytu, a odmítli to udělat. A tak Ivana udělala konec těmto dohadům, pronajala si vlastní byt a začala žít soběstačně. Po celou tu dobu se ji rodiče ani jednou nepokusili kontaktovat, takže je teď odkázaná jen sama na sebe.
