Život Lucie se obrátil vzhůru nohama, když se její tatínek rozhodl hledat práci v zahraničí kvůli finančním potížím a nedostatku příležitostí doma v Brně. Když měla Lucie sotva dva roky, sledovala, jak balí kufry, utěšuje rodinu a slibuje, že je to jen na skok. Samozřejmě, ten skok skončil jako pěkně dlouhý skokánek zůstal tam celé roky a posílal domů peníze, co vydělal ve stovkách eur, které se doma převedly v koruny české.
Bez tatínka to šlo díky jeho korunám si Lucie, máma a sestra Eliška užily celkem pohodlný život. Jenže táta chyběl nejen fyzicky, citově to byl dolík jak na D1. A trápení přibylo, když jejich máma vážně onemocněla. I přes každodenní boj a český vzdor bohužel nakonec zemřela a Lucie, coby starší sestra, musela převzít péči o Elišku.
Ani během studia na Masarykově univerzitě si Lucie moc neodpočinula denně střídala skripta a domácí povinnosti a čas pro sebe by si mohla lepit do alba, jak byl vzácný. Když tatínek chyběl na pohřbu, připadalo jí to jako zrada. Bolest tak nějak kvasila a míchala se do horké kaše s názvem většího odcizení. Lucie si umanula, že už od něj nechce ani halíř tedy korunu a našla si práci, aby uživila sebe i Elišku sama.
Osud jako vždy s typicky českým smyslem pro ironii se ale nevzdal. Zemřel dědeček a odkázal jim starý byt v Králově Poli a ještě starší škodovku. Když Lucie chtěla vůz prodat a zjišťovala, jestli vůbec nastartuje, samozřejmě ji u Antonína na rohu nechal ve štychu. V zoufalství mávala kolem sebe heverem, když u ní zastavil černý Superb. A z něj vystoupil ano, hádáte správně její dávno ztracený tatínek.
Nabídl pomoc a pokusil se navázat rozhovor, ale Lucie zůstala pěkně ostražitá jako bobr na hrázi. Tato krátká, rozpačitá schůzka jeho vlastní rozjímání akorát prohloubila a možnost smíření jim nějak protekla mezi prsty jako voda v Sázavě.
Lucie se teď pere s emocemi, které se v ní bouří jak pivo v sudu mezi ublížením a možností staré rány zhojit. Kdo ví, jestli někdy najdou cestu zpátky k sobě a zalepí tu propast mezi sebou. To už ukáže jen čas, české kafe a asi i pár vtipů u táboráku.
