Když u slavnostní svatby prosil o jídlo, malý chlapec ztuhl – Jmenoval se Ilyès a bylo mu deset let, bez rodičů, nalezený ve vaničce pod mostem pražským bezdomovcem Bernardem; jedinou památkou byla červená náramek a lístek s prosbou – jeho matka s dlouhými černými vlasy, která ho kdysi opustila, se před ním náhle objevuje ve svatebních šatech, se stejným náramkem na ruce, a chlapec zjistí, že našel svou maminku ve chvíli, kdy se mění nejen jeho, ale i celá svatba. Když prosí o jídlo na velkolepé svatbě, jedno dítě zůstane stát jako opařené. Jmenoval se Ivoš.
Tak co, ten salát jsi krájela sama, nebo je to z těch plastových krabiček, co jimi otrávíš mého syna?
Můj manžel přivedl na Silvestra svou bývalou partnerku, abychom slavili společně. To byla jeho chyba.
Máme takovou… ne zrovna vzorovou maminku Haničko, ty jsi zase nechala mokrý ručník viset v koupelně na háčku?
Víš, Aleno, mám pocit, že jsme si navzájem úplně cizí. Zabředli jsme do rutiny. Přemýšlel jsem asi bychom
Moje maminka má 89 let. Před dvěma lety se ke mně nastěhovala. Každé ráno ji slyším vstávat kolem 7:30. Potom si tiše povídá se svou starou kočkou a dá jí najíst. Připraví si snídani a usedne na prosluněnou terasu s šálkem kávy, dokud se úplně neprobudí.
Pak vezme mop a projde celý dům (asi 240 metrů čtverečních) – říká, že to je její každodenní cvičení. Když má náladu, vaří něco dobrého, uklízí kuchyň nebo si zacvičí svou oblíbenou rozcvičku.
Odpoledne má „svůj kosmetický rituál“, který pořád obměňuje. Někdy prohlíží svůj obrovský šatník – velmi luxusní, skoro jako sběratelská kolekce. Některé šaty daruje mně, jiné někomu známému, některé dokonce prodá – jako pravá podnikatelka. Často jí říkám:
– Mami, kdybys ty peníze investovala, teď bys žila v luxusu!
Ona se směje:
– Já mám ráda svoje šaty, a jednou to bude tvoje. Tvoje sestra, chudák, nemá vůbec vkus.
Abychom přišly na jiné myšlenky, asi pětkrát týdně chodíme tři kilometry kolem jezera. Jednou měsíčně má „dámský večer“ se svými kamarádkami. Moc ráda čte a stále něco hledá v mojí knihovně. Každý den telefonuje se svojí devadesátijednaletou sestrou, která žije v Praze a přijíždí k nám dvakrát ročně. (Mimochodem, teta ještě stále pracuje jako účetní pro soukromého klienta.)
Kromě kočky je její největší radostí tablet, který dostala ode mě poslední Vánoce. Čte o svých oblíbených spisovatelích a skladatelích, sleduje zprávy, balet, operu a mnoho dalších věcí. Kolem půlnoci ji často slyším, jak si říká:
– Měla bych už jít spát, ale na YouTube mi automaticky pustili Pavarottiho.
Maminka i její sestra opravdu vytáhly výherní los v genetické loterii. Ale stejně si maminka posteskne:
– Vypadám hrozně! – říká.
Já se jí snažím povzbudit:
– Mami, v tvém věku by většina lidí už byla na druhé straně. Moje maminka má 89 let. Před dvěma lety se přestěhovala ke mně do Prahy. Každé ráno ji slyším, jak vstává
Vyhřáté manželství Poslouchej, Hanko… Co kdybychom zkusili otevřený vztah? navrhl opatrně Karel. Cože?
S takovou starou troskou už žít nebudu, vyštěkl manžel. Dost! Stačí! Pavel prudce zabouchl zásuvku nočního
Najdu dceři lepšího muže Tento měsíc to bude těžší, zamumlal Antonín, aktualizující svou bankovní aplikaci
Mami, tohle je na další semestr pro Adélku. Marie položila obálku na omšelý ubrus na kuchyňském stole.
