„Až po svatbě!“ – řekla snoubenci

Ze starých časů vzpomínám, jak jsem jednou odcházela z fitka a zahlédla na svém mobilu sedm zmeškaných hovorů od maminky vypráví Anežka. Podívala jsem se na zprávu: Zavolej mi zpět! I když už bylo téměř jedenáct večer, rozhodla jsem se mámě zavolat. Ráda dělá z komára velblouda a klidně vydrží celou noc vzhůru kvůli nějaké hlouposti. Pozvala mě dovnitř a se slzami v očích řekla, že se stalo něco vážného, že snad bude svatba zrušená.

Anežka má sestru, která se jmenuje Věra. Věře je pouhých dvacet tři let, ale je to ambiciózní a úspěšná designérka. Minulý rok dokončila studium a rychle získala práci. Studovala návrhářství, pracovala při škole na poloviční úvazek a po promoci ji přijali tam, kde měla praxi. Věřin osobní život byl vždy vzorem tedy až do onoho dne.

Věra už přes rok chodila s Filipem. Byl o tři roky starší, bydlel sám, pracoval, šetřil koruny na vlastní byt. Působil slušně, galantně a rodina byla s ním spokojená.

Věra a Filip už si zarezervovali termín svatby na matričním úřadu. Do svatby zbývalo jen pár týdnů.

Někdo Věře napsal na sociální síti! vzpomíná Anežka. Ty mě neznáš, ale já tebe znám dobře a myslím, že bys měla něco vědět, ještě než se vdáš…. Věra si prohlédla profil té ženy vypadala tak na čtyřicet let, jaké zásadní informace by tam asi mohla mít?

Cizinka však začala Věře posílat zprávy z různých účtů. Nakonec se dohodly, že se setkají v kavárně blízko Věřiny práce. Věra seděla u stolu a čekala na neznámou ženu, když najednou vešla těhotná dáma. Nevěřila zpočátku, že je to ona, ale překvapilo ji, když se žena vydala přímo k ní.

Ty jsi Věra? zeptala se. Já jsem Radka, s Filipem se vídám přes rok a za čtyři měsíce čekáme chlapečka.

Samozřejmě, že tomu sestra nevěřila. Přišlo jí to jako naprostý nesmysl! Ona a Filip spolu byli přes rok a plánovali svatbu. Radka nechtěla hádat nebo něco dokazovat a šla domů. Na odchodu jen řekla: máš na mě číslo, zavolej kdykoliv, pokud máš další otázky. Dodala, že může mluvit s vlastním snoubencem.

Co na to Filip? Tady začala celá kalvárie. Věra rozhodla, že oni dva budou mít skutečnou intimitu až po svatbě. Chodili ven, líbali se a objímali, ale dál nic. Věra neměla zkušenost.

Filip už nějaké zkušenosti měl. Zkoušel to vydržet byl netrpělivý a rozhodl se uspokojit své potřeby nezávazným vztahem. S Radkou se potkal někde náhodou. Hned jí řekl, že mezi nimi nic vážného nebude a nemá s ní žádné plány. Zpočátku s tím Radka souhlasila. Právě se rozvedla, má dítě, pobírá slušné alimenty a pracuje. Rozuměla, že mezi nimi je velký věkový rozdíl.

Filip prohlásil, že až se dítě narodí, udělá test otcovství a pokud bude jeho, pomůže jí finančně. Věře řekl, že je to její vina, protože on je mladý a zdravý muž a její staromódní zásady způsobily celý ten problém.

Teď Filip prosí Věru, aby ho neopustila prý ji miluje a Radku měl jen kvůli fyzickým potřebám. Pokud by byla Věra rozumnější, Radka by v jeho životě vůbec nebyla.

Filip řekl, že pokud bude dítě jeho, pomůže, ale nechce s ním mít žádný kontakt. Radka je rozhodnutá si dítě nechat a Filip jí navrhl peníze na zákrok, ale ona odmítla. Teď je to celé na ní.

Co myslíte je Filip vinen za tuto situaci? Je to jen mužský pud, který převzal nad ním kontrolu, když byl těžce zkoušen? Nebo by měla Věra od takového snoubence utéct a nedostatek intimity by nikdy neměl být omluvou pro nevěru?

Rate article
DoN
„Až po svatbě!“ – řekla snoubenci