Když Jakub dorazí do práce, je překvapený. Zaměstnanci právě něco slaví. Je dnes nějaký svátek? ptá se Jakub. Ano, slavíme to, že moje žena je konečně těhotná, odpoví kolega.
Všichni kolem Jakuba mají radost, že Marek se stane otcem. Najednou se k němu přiblíží další kolega a řekne: Jsi první chlap, který slaví těhotenství své ženy. Většinou se slaví, až se dítě narodí. Jsi prostě borec! Jen si dej pozor, teď ti každý začně radit a vyprávět strašidelné historky o rodičovství. Jakub je tím překvapený.
Kolega přikývne: Během dalších devíti měsíců budeš muset plnit všechna přání své ženy. Moje mi nedala ani chvilku klidu, když jsme čekali naše první dítě! Bude tě zahrnovat požadavky, účty, a už to nebude taková pohoda. Kolik máš dětí a kolik jim je? ptá se další kolega. Dvě, ale už si nepamatuji, kolik jim je. Dcera má asi sedm… nebo šest let. Jakub jen mlčí.
Když večer dorazí domů, obejme svou milovanou ženu Anetu. Ještě že ti v práci neřekli, že máš rodit už za pár dní. Pořád si myslí, že máte ještě devět měsíců. Stejně jim to asi brzy řekneš. Budu se snažit to vydržet, směje se Jakub.
Za pár dní Aneta porodí zdravého chlapečka a pojmenují ho Maxmilián. Jakub si bere pár dní volna, aby pomohl své ženě a synovi. V práci spěchá každý den domů, a kolegové to nechápou. Jakub ale rodinu vždycky staví na první místo.
