Luxusní třída Pařížské ulice byla plná naleštěných bot, drahých kabelek a lidí příliš zaměstnaných sebejistotou, než aby vůbec zahlédli někoho pod svým zorným polem. U obrubníku stálo černé BMW řady 7, tiše vrnělo na místě, zatímco jeho majitel hovořil nahlas do telefonu před kavárenskou zahrádkou. Pak vypukl chaos v jediné vteřině. Pěti-letý chlapec v špinavém oblečení přiběhl s kbelíkem skoro větším než on sám a vymrštil špinavou vodu přímo na lesklý lak vozu. Bláto potřísnilo dveře i okna. Dav zalapal po dechu. Mobily se ihned zvedly. Bohatý muž se otočil vzteky bez sebe. CO JSI TO UDĚLAL?! zařval. Malý chlapec stál nehnutě, křečovitě svíral prázdný kbelík. Dolní ret se mu třásl, ale pohled měl upřený. Zaparkoval jste na mojí mamince.
Celá ulice ztichla. Dokonce i zvuk tramvají jakoby odplul do dálky. Muž překvapeně zamrkal. cože?
Chlapec ukázal ke kraji chodníku. Objektivy se rázem stočily níž. Pod předním kolem byly rozmačkané čerstvé květiny. Pod kolem uvízla dámská kabelka, jeden popruh byl utržený. Lidé začali šumět. Řidič couvl, jeho tvář zbledla. Já já jsem si nevšiml, zkusil muž. Chlapcův hlas se zachvěl: Prodávala tady květiny. V mužově výrazu se cosi změnilo. Klekl si ke kolu a začal opatrně vytahovat rozlámanou kytici. Pak spatřil na asfaltu zapletený náramek. Ruka mu zůstala bez hnutí. Pomalu ho zvedl, barva mu z obličeje zmizela. Ne Eliško? zašeptal šokovaně.
Chlapec na něj zíral, oči se mu začaly lesknout slzami. Znáte moji maminku? Dřív než stačil odpovědět, zadní dveře BMW zaskřípaly. Z nitra auta zazněl slabý ženský hlas. Matýsku? Muž i chlapec se v tu chvíli obrátili stejným směrem. A každý, kdo zvedl telefon a natáčel, zapomněl dýchat.
