Uncategorized – Page 33 – DoN

– Mlč, ty nečesaná selko! – řval manžel na Viku. Ona se jen mlčky usmála, a ráno přišel o práci, o manželku i o byt.

U dlouhého jídelního stolu bylo těsno od drahých pokrmů a samolibosti. Květa postavila před tchýni porcelánovou

– Mlč, ty nečesaná selská ženo! – řval manžel na Viku. Ta se jen tichounce usmála a ráno přišel o práci, manželku i byt.

U dlouhého jídelního stolu bylo těsno od drahých pokrmů a sebeuspokojení. Libuše postavila před tchýni

RebelThe rebel’s defiance only grew stronger as the first snow began to fall over the cobblestones of Prague.

Natáhl ruku, chtěl pohladit to hrozivé zvíře, ale kočka ucukla stranou a podivně se odplazila od člověka

BuntýřBuntýř se probudil ve sklepě staré pražské vily, kde ho na stropě čekal tajemný vzkaz napsaný krví.

Natáhl ruku, chtěl pohladit to hrozivé zvíře, ale kočka trhla stranou a divně se odplazila od člověka

Manžel prohlásil, že bez něj propadnu. Nešla jsem do sporu – a vše zvládla po svém.

Milý deníčku, dnes jsem si řekla dost. Luděk mi hodil do zad: „Zrušil jsem řemeslníka i dovoz trubek.

Manžel řekl, že bez něj jsem ztracená. Nehádala jsem se – a vše jsem provedla po svém.

Zrušil jsem mistra i dodávku trubek. O víkendu si posedíš bez vody – pochopíš, kdo je v tomhle domě chlap.

«Potřebuji muže na víkendy, ne na život, už jsem si příliš dobře zařídila život» – Upřímný postoj 52leté ženyA proto si každý pátek s klidným svědomím odemykala dveře svého bytu jen pro toho, kdo jí večer slíbil dobrou večeři a ráno zmizel dřív, než stihla uvařit kávu.

Dneska mi to už musí z hlavy ven. Potřebuju muže na víkend, ne na život – já už si to zařídila až moc dobře.

„Potřebuji muže na víkendy, ne na život – už jsem si to zařídila až moc dobře“ – upřímný postoj 52leté ženyA proto si každý pátek pečlivě chystá byt, večer otevře dveře s úsměvem a v neděli večer se s ním stejně lehce loučí, jako by to byl jen další příjemný víkendový host.

Jmenuji se Irena, je mi padesát dva let. Už patnáct let jsem rozvedená. Mám dospělou dceru, vlastní byt

Manželova rodina očekávala, že se pokorně podřídím jejich pravidlům. Mou odpověď rozhodně nečekali.

Ve dvaačtyřiceti letech si brát zámožného muže — to je přece naskočení do posledního vlaku, Boženo.

Manželova rodina čekala, že pokorně přijmu jejich pravidla. Na mou odpověď zjevně nebyli připraveni.

Ve dvaačtyřiceti letech si brát zabezpečeného chlapa – to je přece skok do posledního vlaku, Libuše.