Všechno to byla jen podivná, zvláštně barevná noční můra, kterou jsem prožíval v neproniknutelném šeru pražské Letné, kde pavouci pletli sítě kolem novotou vonícího výkladu. Byl jsem Tomáš, stavbař s hlavou plnou snů, ruce umazané od omítky, kapsy prázdné a srdce těžké od nadšení. Všechny své poslední koruny jsem nasypal do jejích představ Karolína, ta s vlnitými vlasy a úsměvem, který rozpouštěl led. Vedle ní plula její matka Olga, s drsným pohledem, co by proměnil Vltavu v ledovou plochu.
Před obchůdkem, jehož dveře jsem naposled leštil hadříkem a kýblem svého mládí, jsem slyšel v hlavě ozvěny. Karolína se taky usmívala, ale s odstupem.
“Je to tady, Kájo,” zamumlal jsem a do tmy vypustil úlevný povzdech. “Každý kousek police přesně podle tvého náčrtku. Zítra otevíráme. Zítra bude svět nový.”
Vše se však rozpadlo mezi dvěma vdechy, když Olga vykročila jako generál na ledové misi, její hlas mi prořezal sny na cáry:
“My?” sykla jedovatě. “Ty jsi jen dělník, Tomáši. Práce je hotová, teď si sbal své nářadí, a vypadni, než přijdou opravdoví hosté.”
Svět se nakrátko zastavil. Podíval jsem se na Karolínu, čekal její odpor, ale ona se jen dívala jinam, oči jako zamrzlé rybniční plochy a řekla:
“Přestaň snít, Tomáši. Do toho našeho nového světa se nehodíš. Máma má pravdu. Najdi si jiný příběh.”
Všechny barvy světa se proměnily v šedou. Ještě napůl v transu jsem nahmatal kapsu modré blůzy a vytáhl malý, modře blikající ovladač.
“Zapomněly jste, kdo vám instaloval celou chytrou elektroinstalaci a zabezpečovačku?” hlesnu tiše, palcem na červeném tlačítku, jako by to byl talisman.
Olga se pousmívala, ledově, mechanicky: “Co chceš dělat? Zhasneš světla? Zavoláme elektrikáře, do hodiny je problém pryč.”
Moje slova zněla skoro jako ozvěna v tunelech metra:
“Já tuhle budovu nejen zapojil, já ji naprogramoval. Patent mám uloženej u notáře. Bez smlouvy o převodu vlastnictví je vše můj duševní majetek. Takže”
Stiskl jsem tlačítko.
Zvenčí se vše proměnilo v sen s kovovou ozvěnou: Ocelové bezpečnostní rolety spadly s ranou jako blesk z čistého nebe, výlohy i vchod se zaklaply, světla pohasla, elektronické zámky cvakly a celý butik se změnil v železnou rakev, která polkla své majitelky.
Karolína se vrhla na kliku, hlasem z jiného světa: “Cos to provedl?! Za chvíli tu má být raut pro investory! Otevři to!”
Já už jen pokládám dálkový ovladač do kapsy, beru krabici s klíči, a za mnou se svět propadá do tmy.
“Když nejsem vhodný pro váš obraz, nebudou tu ani moje technologie. Zítra přijde můj právník s fakturou za licenci k využití systému A dneska? Dělejte si večírek potmě.”
Navenek se sbíhají lidé v saku a s očima otevřenýma dokořán před zavřenou “krabicí”, jež včera bývala snem Karolíny, dnes dutou skořápkou bez duše.
Moralita propluje ranní mlhou jako šeptání od Vltavy: Nepodceňuj toho, kdo ti vystavěl základy. Jinak zůstane jen halda drahých sutin a večírek ve tmě.
A co byste udělali vy, kdybyste byli na mém místě? Odpovědi nechte v mlze snůStál jsem tam ještě chvíli, v kapse už jen teplem zpocenou dlaň a několik hřebíků. Za výlohou se rýsovaly stíny, rozmazané neklidem a uraženou pýchou. Pražské ráno tiše šustilo kolem, zapalovalo okna a žhnulo v krabicích mléka na schodech. Ve vzduchu byl pach nového začátku. Třeba ne toho, o který jsem bojoval ale možná o něco pravdivějšího.
Pak jsem pomalu vykročil pryč, nohama, které už tolikrát klopýtly, ale dneska držely směr pevně. V hlavě mi hučely všechny ty plány, co jsem kdysi sdílel se stěnami i stropy, o kterých nikdo nikdy nevěděl doopravdy. Ve tváři mi po chvilce rozkvetla úleva, ten nejtišší úsměv, co je vidět jen v odrazu ve vitríně.
Když jsem míjel rohovou kavárnu, zavolal na mě kluk v zástěře: Hej, stavbaři, nechceš zkusit postavit bar, co bude fakt náš? Bez generálů a ledových královen?
Na okamžik jsem zaváhal. Pak jsem přikývl, prošel mezi prázdnými židlemi a cítil, jak se ve mně něco posouvá. Tentokrát jsem nesnil o světech, které bych měl postavit pro někoho jiného. Tentokrát jsem začínal stavět svět, kde patřím já sám.
A ve všech výlohách Letné pomalu svítalo světlo, které už nikdo nedokáže vypnout.
