Dneska jsem si šla zabruslit na zamrzlý rybník v okolí Prahy, když jsem si všimla tří srnek, které zoufale bojovaly, aby se dostaly z ledové pasti. Srdce mi bušilo, protože jsem tušila, že sama musím něco udělat. Rychle jsem popadla cepín a vydala se směrem k nim, opatrně jsem přecházela po ledě, aby se nerozlomil pod nohama.
Chviličku to trvalo, než jsem srnkám pomohla byly vystrašené a klouzaly po hladkém ledu, takže jsem je musela nejen povzbuzovat, ale i doslova tlačit směrem ke břehu, kde byl led pevnější. Nakonec se nám to povedlo, všechny tři srnky se dostaly zpátky na bezpečnou půdu! To byl pocit jako bych vyhrála ve Sportce, i když místo peněz dostanete krásný zážitek.
Celý postup jsem pečlivě promyslela, u jedné z nich jsem dokonce musela použít provaz, který jsem měla v batohu, a uvázat jí ho jemně kolem krku. Pomalu jsem ji táhla k okraji rybníka, až se konečně dostala ven. Bylo to trochu riskantní, ale věřím, že dělat správné věci je důležité a že každý z nás by měl pomoct, když může.
Když už byly všechny srnky na pevném břehu, rozvázala jsem provaz a sledovala, jak mizí v lese. Cítím velkou radost a úlevu, že to dobře dopadlo a myslím, že srnky už na zamrzlý rybník budou příště dávat větší pozor. Doufám, že mé malé dobrodružství inspiruje ostatní k ochotě pomáhat zvířatům i lidem kolem nás.
