Dnes jsem si musela zapsat pár myšlenek, protože přemýšlím a vůbec nevím, co si počít. Vyrostla jsem s třemi syny. Kdo měl někdy doma čtyři muže, ten si určitě umí představit, o čem teď píšu. Nikdy jsem nechápala, jak může někdo přijít domů a tam není ani večeře, ani oběd, a všude je nepořádek. Teď mi je 52 let a vždycky jsem věřila, že žena by měla vytvořit domov pohodlný a útulný pro svého muže, kam se bude rád vracet. Ale moje snacha zřejmě přemýšlí úplně jinak.
Můj nejstarší syn, Tomáš, se před dvěma lety rozhodl oženit. A za devět měsíců se jim narodila holčička. Tehdy mu bylo 28 let, zatímco jeho žena Barbora byla o osm let mladší, ještě studovala na vysoké škole. Ta věková mezera mého syna vůbec neděsila.
Když byla Barbora těhotná, měla hrozně proměnlivou náladu, pořád posílala Tomáše do obchodu. Ráno chtěla jablka, za chvíli zase pomeranče a později ten den třeba kytku. Můj syn nikdy neprotestoval, vždycky jí všechno splnil. Doufali jsme, že po narození malé Klárky se to změní, ale nic se nezměnilo.
Když porodila, kojila Klárku asi dva měsíce, a to bylo všechno. Potom oznámila Tomášovi, že je z nevyspaných nocí unavená a že si potřebuje odpočinout. Tomáš je klidný a vnímavý, tak mě poprosil, jestli bych na chvíli s Barborou nezůstala a nepomohla jí. Samozřejmě jsem nemohla odmítnout.
Zatímco já se starala o vnučku, snacha trávila dny v různých salonech a když se vrátila domů, ani nechtěla připravit Tomášovi teplou večeři po práci. Nakonec jsem u nich strávila téměř celý týden a Barbora si úplně zvykla spát do poledne a užívat si vše podle sebe, zatímco já jsem zastávala veškerou péči. Všechny povinnosti jsem měla na bedrech já.
Po měsíci jsem už dál nemohla a řekla jsem, že se musím vrátit domů. Barbora byla zjevně nespokojená. Věděla jsem, že zatím není plně samostatná, proto jsem tam občas jezdila na návštěvu, ale to, co jsem tam viděla, mě trápilo všude nepořádek, v lednici skoro prázdno.
Byla příliš líná, aby uvařila něco i pro svoje dítě. Sama jsem vychovala tři syny, proto pro mě byla taková nezodpovědnost naprosto nepochopitelná. Moji kluci vždycky doma jedli. Minulý měsíc měl Tomáš narozeniny. Rozhodla jsem se za nimi zajet, doufala jsem, že snacha něco dobrého uvaří. Ona ale objednala pizzu a sushi! V Praze!
Dodnes nechápu, proč to Tomáš trpí proč si takovou ženu vybral? Bojím se, že je to tím, že spolu nikdy před svatbou nebydleli, a on vlastně neviděl, jaká Barbora doopravdy je. Cítím, že to pro něj musí být těžké, ale stejně mlčí a nic jí neřekne.
Přemýšlím, jestli bych s ní neměla promluvit nebo jak ji přimět, aby se chovala jako manželka a maminka. Nejvíc mě trápí, aby se Tomáš kvůli tomu na mě neurazil. Vím, že bych měla jeho volbu respektovat a podporovat ho. Jenomže dívat se na to a mlčet, to prostě nezvládnu! Jsou všechny snachy takové?
Jak byste poradila ženě v mojí situaci? Měla bych si s Barborou promluvit?
Press «Like» and get the best posts on Facebook ↓
