Na první pohled byla Lenka ztělesněním moderní pohody: máma tří potomků, v malíku měla několik jazyků, pracovala jako analytička v bance, brala slušný plat, vypadala dobře a ještě měla vkus na výbornou. Její manžel, Petr, naopak posledních pět let úspěšně zkoumal zákoutí domácnosti a zaměstnání se u něj, jaksi, nevyskytlo ani v dlouhodobém plánu. Po narození dětí se Lenka vrátila do práce, vydělávala dost na to, aby si mohla dovolit chůvu, a žili v bytě po Petrovi babičce na Žižkově. Lenka si ještě nabrala hypotéku na malou garsonku, kterou pronajímala, aby trochu zalepila tu nekonečnou díru v rozpočtu.
Lenka měla pro druhé vždy pochopení na Petrově lenost, tedy životní fázi hledání sebe sama, se snažila nahlížet s buddhistickým klidem. Potom se spřátelila s vykutáleným párem, Eliškou a Davidem, a to tak, že společně vyráželi na víkendy pod stan nebo do penzionu ve Sněžce, popíjeli moravské víno a plánovali dobyvatelské výpravy do supermarketu.
Pak ale přišla rána do vazu David onemocněl, a když už měl v lékárničce víc prášků než bonbonů, Lenka jim vypomohla, jak mohla. Když David nakonec odešel do věčných lovišť, podpořila Elišku, nejen se štrůdlem a srdcem na dlani, ale i půjčkou, která sice nebavila nikomu zúčastněné, ale byla potřeba.
A teď přijde zvrat hodný nekonečného seriálu Petr se najednou vynořil zpoza gauče s prohlášením, že má jinou a odchází. Lenka jen zalapala po dechu a její mozek ji na chvíli opustil zvlášť když zjistila, s kým si Petr vyrazil na novou životní etapu. V šoku, srdce v kolenou, šla najít útočiště ke kámošce Elišce… a hádejte, kdo tam seděl jak židle v čekárně? Správně, Petr. Všechno do sebe zapadlo jak dílky z Ikea.
Totálně vycucaná se Lenka šourala domů a sotva dosedla na pohovku, už jí zvonil telefon. Na druhém konci drátu aneb šmoulova tchyně, která ji bleskurychle vyhlásila za viníka číslo jedna: proč je Petr pryč, proč už roky nehoupal do práce, proč rodina není rodina a Lenka myslí jen na kariéru, dokud blbec bude chtít. Tyhle kecy padaly s váhou olova a ještě dlouho Lenku nenechaly vyspat a ona začala pochybovat, jestli všechno, co dělala, vlastně stálo aspoň za padesát halířů.
