Zamrzlý koťátko s nevzhledným čumáčkem se přitoulalo k malému obchodu s potravinami na okraji české vesnice. Bylo to takové nenápadné klubíčko, jako by si samo našlo cestu, nebo ho tam někdo schválně nechal. Drobná, chlupatá holčička nervózně přešlapovala na zmrzlé dlažbě, tiskla tlapky k tělu a třásla se zimou i vlhkem, co se vznášelo v lednovém vzduchu. Její žalostné mňau však v srdcích kolemjdoucích příliš nehnulo tvářičku měla plnou strupů, oči užší než špendlíkové hlavičky a srst na krku i uších jí téměř opadala. Nikdo netušil, odkud se vzala, ale pohled na ni rval srdce.
Prodavačky v krámku měly srdce na dlani chuděru pustily alespoň dovnitř do tepla, pokapaly hřbet kapkami proti blechám, ale zlepšení příliš nepřišlo. Koťátko se však nevzdávalo den za dnem se u obchodu objevovalo na minutu přesně, dychtivě naříkalo a tlačilo se lidem do dlaní.
Mráz se začal vkrádat do kraje, rtuť klesala ke -5 stupňům a bylo jasné, že do opravdové zimy, kdy nocemi přituhne k -20, by tohle křehké stvoření venku nepřežilo. Jedna z prodavaček si vzpomněla, že v létě jsme si od tohoto obchodu odvezli jiné koťátko, které někdo vyhodil, a znovu se obrátila na nás s prosbou o pomoc.
Když jsme přijeli, holčička už se nám motala kolem nohou a bedýnky na přepravu, jako by vytušila, že právě tohle je její poslední šance netrávit život ve sněhu a dešti. Postavila se na zadní tlapky, omotávala ocásek kolem mých rukou a celým tělem se snažila zalíbit.
Z fotek i naživo bylo jasné: koťátko trápila svrab. Naštěstí jsme chorobu zachytili včas, byla léčitelná a rychle ustoupila díky kapkám Stronghold nebo Advocate běžným u nás v Česku.
Jakmile se malá ocitla u nás v teple, proměnila se v plyšového mazla, vrněla nahlas jako starý traktor a nemohla se nabažit lidské společnosti. První dva dny prakticky jen střídala jídlo se spánkem, jak doháněla ztracené síly.
Jméno? To přišlo okamžitě Brambůrka. Podobala se totiž neposednému, trochu šišatému brambůrku na první pohled trochu zvláštní, ale neskutečně sladká a roztomilá. To období se špatnou srstí však bylo brzy pryč: po dvou důkladných ošetřeních začala z Brambůrky vykukovat krásná, očima zářící slečna.
Srst na ouškách a tlapkách jí ještě úplně nedorostla, ale je to jen otázka času. Brambůrka už má termín na kastraci, denně sílí a mění se v zdravou, spokojenou a šikovnou kočičku, která poznala, co znamená mít domov.
