Tento příběh se mi stal před pár měsíci. Bylo to večer, když jsem se vracel domů z letiště v Praze, kde jsem byl vyzvednout maminku. Po cestě jsem spatřil dívku stát uprostřed silnice zřejmě potřebovala pomoc. Rozhodl jsem se zastavit a vzít ji s sebou. V autě byla úplně promočená, tak jsem jí půjčil svou bundu.
Během jízdy mi pověděla, že ji doma udeřil vlastní otec. Poprosila mě, ať ji odvezu na nádraží, kde by mohla přečkat noc a ráno se rozhodnout, co dál. Nedokázal jsem ji ale v takové situaci jen tak opustit, proto jsem jí nabídl, ať zůstane u mě. Tak u mě ta dívka začala bydlet. Uběhly asi tři měsíce a pak se stalo něco, co jsem ani ve snu nečekal.
Jednoho dne jí nebylo dobře a ukázalo se, že je těhotná. Zprvu jsem vůbec netušil, jak na to mám reagovat, ale nakonec mi bylo jasné, že žádné přerušení nepřichází v úvahu. Požádal jsem ji o ruku. Nejzajímavější na tom je, že teď všude vyprávím, jak skvěle moje žena vaří a jak dobrou je hospodyní. Ale skrývám jedno tajemství nikdy jsem nebyl schopen ženu skutečně milovat a zůstávám s ní spíše z lítosti. Nevím, jak dlouho naše manželství vydrží, ale těší mě, když vidím, jak se usmívá.
