Hele, musím ti něco povyprávět tohle je typický příběh, který bys slyšela někde na sídlišti v Brně nebo v Praze. Na schodech potkávám sousedku, paní Libuši, a ta zas naříká: Zase mi včera vnučku přivedla snacha na víkend. Člověče, vůbec mi doma nechce pořádně jíst! Říká mi: Maminka mi říkala, že princezny moc nejedí! snědla sotva dvě lžíce a dost! Je celá zelená, jak je vyhublá, až svítí!
Libuše svou snachu Haničku, co byla manželkou jejího syna Petra nemusela hned od začátku. Bylo to jasný: Hanka byla o sedm let starší než Petr, který sotva dokončil gympl. Nikdy předtím pořádnou holku nepoznal! No není divu, že se tak chytnul, lamentovala Libuše. Svedla ho na zkušenostech a hotovo!
Ale Hanka byla fakt šmrncovní ženská dbala na sebe, elegantní, dělala kariéru, oblíkala se s vkusem. Mně to bylo jasné chlapi jsou vizuální typy a Hanka byla fakt pěkná. Hodně si hlídala stravu a životní styl, i malou dcerku vedla ke zdravému jídlu a pohybu.
Za pár měsíců od začátku vztahu s Petrem Hanka otěhotněla. Jestli naschvál, protože tchyně do nich v jednom kuse šťourala, nebo prostě náhoda na tom nezáleželo. Petr byl rozhodnutý si Hanku vzít, i když mu zrovna bylo osmnáct. Hance už pětadvacet.
Petr pak nastoupil na průmyslovku a ke škole vzal práci, protože s Hankou začali bydlet sami. Nejdřív si pronajali malý byt, později koupili pokoj v panelákovém družstvu. Byli šťastní, ale Libuše nepolevila a do Hanky pořád rýpala jak vaří, proč nemá vyžehlené košile nebo proč dcera nemá čepici. Podle Libuše Hanka neměla žádné klady, jen samé vady.
Nakonec Hanka všechno, co se týkalo tchyně, zredukovala na minimum: dceru vodila sama do školky, na gymnastiku, šachy… Furt v jednom kole. Sotva doběhla z práce, hned zase s malou na kroužky. Do toho si hlídala postavu, běhala na nehty, ke kadeřnici Moc času na domácnost jí nezbývalo.
Petr chodil domů, kde bylo v podstatě prázdno. Dcera na aktivitách, Hanka buď s ní, nebo řeší svoje věci.
Jednou večer zaklepala sousedka Marcela, vdova se dvěma puberťáky z vedlejšího bytu. Na společné chodbě v paneláku jim v kuchyni praskl kohoutek a ona poprosila Petra, jestli by se mrknul. Petr byl šikovný, vše opravil a zatímco kutil u dřezu, Marcela vařila špagety s karbanátky. Nabídla Petrovi jídlo jako poděkování a on ochotně vzal, protože doma už Hanka na tyhle klasiky neměla čas.
Od té doby Petr u Marcely občas povečeřel, když doma nikdo nebyl, a začali spolu trávit večery u kuchyňského stolu povídali si, jedli domácí knedlíky a štrůdl. A pak mezi nimi přeskočila jiskra. Sami si ani moc nevšimli, jak se sblížili, až se najednou večery u Marcely staly důležitějšími, než být doma.
Jenže v paneláku máš všechno na očích, drby lítají rychle, takže se to dostalo i k Hance. Někdo dobře informovaný jí nahlásil, že Petr chodí k sousedce a prý ne kvůli knížkám.
No a byla mela na chodbě, celý patro to vědělo. Hanka, hrdá ženská každým coulem, Petra sbalila kufr, vynesla jeho věci na chodbu a bylo vymalováno.
Kam jít? S rodiči ztratil kontakt, takže šel k Marcele, která ho ráda nechala zůstat.
Dcera Hany a Petra tehdy měla šest, Petrovi bylo pětadvacet, Marcele devětatřicet.
Libuše, když zjistila, že se Petr rozešel s Hankou, radostí málem tančila. Ale když slyšela, že syn teď žije s Marcelou, která je o čtrnáct let starší a už má dvě větší děti, najednou zmlkla…
Přišlo mi to fakt zvláštní roky Hanky kritizovala, jenže u Marcely ji to přešlo. Asi jí došlo, že si to vydupala, a teď už byla prostě smířená s čímkoliv.
Rozvod Hany a Petra proběhl už dávno, fakt je to asi patnáct let zpátky. Od té doby je Petr s Marcelou děti spolu nemají, ale jsou v pohodě, až je mi to vlastní rodině vzorem, jak mají manželé žít v klidu. Petrovi je dnes čtyřicet, Marcele čtyřiapadesát, Libuše k nim jezdí na návštěvu a nikdo už se nehádá. Vidím, že Petr je opravdu šťastný.
No a co myslíš ty? Může být člověk opravdu šťastný s partnerkou, která je výrazně starší? Podle mě na to žádný přesný návod neexistuje a hlavně, štěstí si musí najít každý sám, třeba zrovna v tak nečekané kombinaci jako Petr a Marcela.
