Věro, nakonec se nic strašného nestalo!řekla tchýně s úsměvem, který by se dal nazvat ženský úsměv na míru.U mužů se to občas stane něco se jim rozběhne a nestihnou včas zastavit.
Buď moudřejší. Nenecháš si manžela jen tak přebrat nějakou holku.Myslí si, že tě tím porazila! Bojuj za rodinu! naléhala tchýně.
V sobotu ráno Věra odvezla syna Deněka k rodičům. Domluvila se, že Jaromír v nadcházejících dnech bude u nich.
Po návratu domů Věra vyšla na balkon, sundala kartonové krabice a začala balit věci. Nejprve se vrátila do dětského pokoje.
Ukládala oblečení, hračky, knihy, lepení krabic páskou a psala si štítky. Za chvíli v místnosti zbyly jen kusy nábytku, které Věra neplánovala odnášet.
Kolem dvanácté zazvonil telefon. Věra se podívala na displej volala tchýně.
Dobrý den, paní Jano Viktorová.
Dobrý den, Věro. Jaromír mi všechno vyprávěl. Chápu, že tě to bolí. Ale možná bys neměla tak rychle jednat? Počkej, trochu se uklidni, rozmysli to. Není nutné hned rozpadat rodinu zeptala se tchýně.
Za rozpad rodiny nejde já, ale Jaromír odpověděla Věra.
Věro, nevyčítám mu odpovědnost! Ale mohlo by se stát, že mu odpustíš alespoň jednou?
O jaké jedné výjimečné situaci mluvíte? Váš syn už půl roku fláká s kolegyní, podvádí mě, a vy chcete, abych mu odpustila?řekla Věra rozhodně.
Věro, promysli to ještě jednou. Odepřelu Deněka otce. A Jaromír má syna rád!
Paní Jano Viktorová, Jaromír bude s Deněkem trávit čas, nebudu mu stát v cestě. Ale s vaším synem už dál nežít nechci. Takže končím balím věci, nemám čas.
Věra zabalila poslední dvě krabice, zamířila do ložnice a začala svlékání šatníku do kufrů.
Tčýně dorazila do bytu přesně po hodině. Jana Viktorová se rozhodla, že osobním rozhovorem přesvědčí nevlastní dceru, aby rodinu nezničila.
Rozhovor se točil dokola:
Věro, nakonec se nic strašného nestalo! U mužů se to občas stane něco se jim rozběhne a nestihnou včas zastavit.
Buď moudřejší. Nenecháš si manžela jen tak přebrat nějakou holku.Myslí si, že tě tím porazila! Bojuj za rodinu!
Jano Viktorová, Jaromír není přenosná trofej, abych s ním bojovala! Navrhujete mi, abych pozvala Janu na souboj? Na boxerský ring? Co má Jana k tomu? Kdyby tady nebyla Jana, byla by Eliška nebo Kristýna.
Víš, povím ti tajně, že Ivo, otce Jaromíra, také v mládí hřešil. Ale já byla chytřejší a udržela rodinu. Podívej, už téměř třicet pět let spolu. Brzy budeme slavit korálové svatby.
A v čem spočívala tvoje moudrost?usmála se Věra.
Nedělala jsem mu drama. Naopak, byla jsem jemnější, vařila jsem jeho oblíbená jídla, zajímala se o jeho práci, taky jsem se postarala o sebe změnila jsem účes, zhublam, v práci jsem ho vítala s úsměvem vysvětlila tchýně.
Někdy jsem přesně věděla, že přijde od rozvedenky, a chtělo se mi mu nečichat, ale vzít pánev a pořádně ho rozprásknout. Snášela jsem to a usmívala se. A víš co? Držela jsem ho u sebe. Syn s otcem vyrostl, a mít dědečka pro vnouče.
Jano Viktorová, jste úžasná žena. Já bych to nedokázala. Moje přirozená nechuť je víc rozvinutá. To, co jste navrhla, je pro mě jako jíst z umyvané kbelíku odpověděla Věra.
Tchýně se rozzářila, vstal a bez rozloučení vyběhla z bytu.
Věra pokračovala v balení. Věděla, že to není konec, že Jaromír i Jana ji ještě budou obtěžovat. Proto chtěla co nejrychleji opustit byt.
Následujícího dne v neděli přijel její otec, naložili kufry a krabice do dodávky Škoda Octavia a vyjeli.
Cestou Věra požádala otce, aby se zastavil před domem tchýně a vydal jim klíče od bytu.
Víš, řekla Věra později kamarádce, včera tchýně celou hodinu naléhala, abych odpustila Jaromírovu malý výstřelek a nežádala rozvod.
A jaké argumenty použila? zeptala se Markéta.
Standardní: odebíráš dítě otci, všichni muži podvádějí, ženy mají být moudřejší. Pak mi pověděla, jak sama v takové situaci vracela manžela domů.
A jak? ptala se kamarádka.
Nevyprávím ti všechno, ale věř, že je to úplná blbost. Nedělala bys tohle.
Už jsi podala žádost?
Ano, už v pátek odpověděla Věra.
Tak konečně se zbavíš té kazanovy. Bylo to hrozné sledovat toho dvouplátkového řekla Markéta.
Co tím myslíš hrozné sledovat? Věděla jsi, že to s Janou má? vzepala se Věra.
Neměla jsem to jistě podložené, ale podezírala jsem odpověděla přítelkyně.
Proč jsi mi to neřekla? Myslela jsem, že jsme kamarádky zarmouceně řekla Věra a vstala.
Stůj! zastavila ji Markéta. Poslouchej: za prvé nic nevím. Viděla jsem to samé, co ty, jen jsem dospěla k jiným závěrům. Byly jsme na firemním večírku.
Vzpomeň, jak Jana točila kolem Jaromíra. Viděla jsi to? Kolik jí letělo na služební cesty, aby mohla jet s ním?
Sedíš v účetnictví, pracuješ s papíry, proč ti nepřišlo na mysl, že Jana možná nahrazuje toho, kdo má s Jaromírem jet? Podezírala jsem, ale neříkala jsem ti, protože jsem si nebyla jistá.
Mohla jsi aspoň naznačit.
Kdybych se mýlila a všechno to byla jen má fantazie, co bys o mně myslela? Že chci rozdrtit vás? Pamatuješ si Světlanu Bělou?
Řekla kamarádce, že viděla manžela s jinou. Dokonce ukázala fotku, jak ho objímá.
V rodině byl skandál, ale usmířili se a Světlana byla obviněna, že chtěla zničit stabilní rodinu ze závisti.
Světlka pak opustila firmu. Takže se neobávej. Kdybych měla železné důkazy, určitě bych ti řekla. Co dál plánuješ?
Byt není můj, je na tchýni, takže jsme s Deněkem museli odejít. Zatím bydlíme u mých rodičů.
Za týden asi opravíme babiččin byt rodiče ho pronajímali, ale nájemníci odešli před měsícem. Tam jsou dvě místnosti, ale pro nás s Deněkem stačí.
Ještě musíme vyřešit školku ta stará je daleko, ale maminka zná někoho, kdo nám pomůže přestěhovat se do té, co je hned za domem. Rozvedu se, podám žádost o výživné. To je vše.
Souhlasí Jaromír s rozvodem? zeptala se Markéta.
Říká, že se rozvodem nechce, že vše pochopil a už se to nebude opakovat. Já už to mám dost. Jednou stačilo. Požádal, abych nepožadovala výživné, slíbil, že bude platit.
A ty?
Jsem proti. Nechci s ním mít další setkání. Ať je to oficiální. Řekl, že si vezme syna: Mám lepší byt i vyšší plat.
Nic jsem mu neodpověděla, jen jsem spočítala, kolik měl za minulý rok služebních cest. Ukázalo se, že to bylo osm.
A co ti řekl? zeptala se kamarádka.
Tu informaci jsem si uschovala pro soud. Až bude chtít Deněka vzít, zeptám se, kdo bude dítě, když on bude pryč. Navíc mám práci i byt, takže mu nic nevyjde.
Jaromír skutečně podal žádost o určení pobytu dítěte, chtěl, aby syn zůstal s ním:
Moje bývalá manželka nedokáže zajistit Deněku odpovídající životní úroveň prohlásil.
A Jana Viktorová prohlásila, že bývalá nevlastní dcera dítě schovává:
Odešla z bytu, vzala chlapce z mateřské školy. Mysleli jsme, že budou u rodičů Věry, ale zůstali jen týden a pak zmizeli.
Mám svědky sousedy. Kde schovává syna? Dítě by mělo chodit do školky, ne se skrývat v pochybnostech!
Věra musela vysvětlit, že s Deněkem bydlí ve dvoupokojovém bytě, který patří jí, syn chodí do školky vedle domu a že Jaromírovo časté služební cesty mu brání v výchově.
Celkově tedy tchýni ani bývalému muži nic nevyšlo.
Věra nechtěla s Jaromírem žádné stýkání a po rozvodu našla novou práci je šikovná odbornice, co si rychle našla místo.
A pak přišla Markéta s novinkou:
Jana odešla a přestěhovala se.
Cože? překvapeně řekla Věra.
Naše tety ji sem pošly. Šla měsíc po cestě, uvědomila si, že tady nic nechytnou, a přestěhovala se do hlavního města. Takže tvůj bývalý zůstane sám.
To mě už neštve odpověděla Věra.
A pravda byla, že když se chceš napít z pramene, který je už vyschlý, nic z toho nevyjde
Co si o tom myslíte? Jednala Věra správně? Dajte like, napište komentář.
Přátelé, pokud chcete číst další naše příběhy, zanechte komentář a nezapomeňte na lajky. To nás motivuje psát dál!
