Nedávno jsem se potkal se svou kamarádkou Jitkou, která mi upřímně svěřila svůj životní příběh. Její optimismus a otevřenost mě inspirovaly k tomu, abych jí naprosto důvěřoval. Jitčin život byl plný výkyvů, kladů i záporů. Je maminkou čtyř dětí ve věku 22, 15 (dvojčata) a 5 let. Zajímavé je, že všechny její děti mají různé otce a Jitka byla třikrát vdaná. První manželství se jí rozpadlo kvůli neustálému alkoholismu manžela, který neměl žádnou snahu svůj problém překonat. V druhém manželství žila s mužem, který se nechával finančně podporovat jak od ní, tak od její matky. Rozvedli se, když bylo Jitce 33 let. Tehdy pracovala v zákaznickém centru pro jednu velkou firmu a její život byl značně hektický.
S postupem času se její první muž dostal na léčení a jejich vztahy se zlepšily. Získal možnost vídat se se synem a začal Jitce pravidelně přispívat na syna. Druhý muž se ale úplně vytratil z jejich života a o dvojčata nikdy neprojevil sebemenší zájem. Celý život pak Jitka potkávala různé muže, ale nikdo z nich ji neoslovil natolik, aby vznikl vážný vztah. Současného manžela poznala přes sociální sítě.
O Vánočních svátcích si naplánovala výlet k moři, který vedl do města, odkud pocházel muž, se kterým si dopisovala online. Sešli se, vznikla mezi nimi vášnivá láska a zažili spolu krásné noci u Baltského moře. Jitka se k němu nakonec i přestěhovala a dvojčata začala chodit do školy v novém městě. Bohužel toto soužití dlouho nevydrželo, protože partner pochopil, že stěhování a svatba jsou pro něj příliš velký závazek, a vztah ukončil. Jitka se ale i tak rozhodla v městě zůstat, protože si jej zamilovala. Nejstarší syn se rozhodl žít se svým otcem, což Jitka respektovala.
Aby zaháněla nudu, zaregistrovala se Jitka na seznamku, kde potkala spoustu mužů. Vážnější vztah nehledala spíš se jen snažila užívat života. Jednoho dne natrefila na Petra, o rok mladšího muže, který celý život žil v tom samém městě. Okamžitě si padli do oka a po deseti měsících se vzali. Petr neměl děti a Jitka mu porodila dceru. Teď mají vlastní dům, starají se o hospodářství a dokonce vlastní farmu. Je zvláštní, že všechny jejich životní sny a přání do sebe zapadly, aniž by o nich museli dlouze mluvit prostě jim to vyšlo samo.
Když jsem poslouchal Jitčin příběh, došlo mi, že člověk nikdy nesmí jen tak všechno vzdávat. Je neskutečně důležité pečovat o sebe a mít se rád. Místo toho, abychom honili nesplněné sny nebo vztahy, je lepší vážit si života a nedopustit, aby občasný smutek přerostl ve stav, kdy se cítíme poražení. Děti nikdy nejsou překážkou vždy se najde někdo, kdo vás bude mít rád a přijme vás takového, jaký jste. Největší pravda je, že člověk musí milovat především sám sebe a umět život ocenit.
