To se ani neřeší: Nina bude bydlet s námi, o tom se vůbec nediskutuje, – řekl Zachar a odložil lžíci. Ani se nedotkl večeře, nejspíš se připravoval na vážný rozhovor. – Pokoj máme, právě jsme ho zrekonstruovali. Takže za dva týdny se dcera stěhuje k nám. – Na něco jsi nezapomněl? – zeptala se Ksyusha, když si v duchu napočítala do deseti. – Třeba na to, že pokoj jsme připravili pro naše budoucí společné dítě? Mimochodem, Niny máma pořád žije a měla by se o dceru starat ona. – Vím, že jsme uvažovali o dítěti, – přikývl Zachar zamračeně. Doufal, že jeho žena bez námitek přijme to, co řekne, a další diskuse nebude potřeba. – Ale to se může klidně odložit na pár let. Navíc musíš ještě dostudovat, teď není čas na děti. A Ninu stejně nebaví mít sourozence. Co se její mámy týče… – ušklíbl se Zachar, – zbavím ji rodičovských práv. Pro Ninu je totiž nebezpečné být s touhle ženou pod jednou střechou! – Pro Ninu? – pozvedla Ksyusha překvapeně obočí. – Vždyť jí je dvanáct! Prakticky dospělá holka. V čem je ta nebezpečnost? Že nesmí chodit ven po desáté večer? Nebo že musí dělat úkoly pod pohrůžkou odebrání telefonu či vypnutí internetu? Tvoje bývalá je skoro svatá, když ještě nesáhla po vařečce! – O tom nic nevíš, – sykl Zachar. – Nina mi už několikrát ukazovala modřiny, nechala mě číst zprávy plné nadávek a výhrůžek! Nedovolím, aby jí někdo zničil život! – Přesně to teď děláš, když jí ustupuješ. Ksyusha tiše odešla od stolu, nechala téměř nedotčený talíř s polévkou. Neměla chuť k jídlu a pohled na naštvaného manžela ji rozbolela hlava. Svatbu jí rozmlouvali všichni – a ona neposlouchala. Nebylo lepší dát vztahu čas a zkusit, jestli to vydrží? Ale ona sama nejlíp věděla, co dělá! A chtěla všem kamarádkám ukázat, že se vdá první… Proč byli známí proti rychlé svatbě? Jednoduché – Zachar je o patnáct let starší a má dospívající dceru, kterou nade všechno miluje. Tři důvody, které samy o sobě nejsou nic strašného, ale dohromady… téměř katastrofa. První dva problém nedělaly. Naopak, Ksyusha se líbila, že muž má zkušenosti a vztahy za sebou. Věděla i z první ruky, že rozvod s Allou byl v klidu, bez zášti. Ale ten třetí – Nina. Strašně rozmazlené a neposlušné dítě, které vychovávala hlavně babička, protože rodiče pořád pracovali. Rozvod ji moc netrápil, věděla, že ji otec nikdy neopustí, ať se znovu ožení. Ale nový manžel mámy… s tím se nedokázala smířit. Nevlastní táta totiž její výchovu vzal pořádně do ruky. K tomu máma změnila práci a trávila doma víc času, nového muže plně podporovala. Všude zákaz ven po desáté, úkoly, doučování, Nina ve všem zaostávala… A ji to šíleně štvalo. Odmalinka byla zvyklá trávit čas u televize nebo počítače. Tak moc ji to štvalo, že začala vyprávět otci různé historky. Ano, Nina chtěla bydlet u otce, dobře si uvědomovala, že kvůli jeho práci bude mít většinu času svobodu. S Ksyushou nepočítala vůbec, nechtěla poslouchat macechu, která je jen o devět let starší. A pro “život na volno” byla schopná mnohého. ********************** – Nina přijede dneska. Připrav jí pokoj a prosím tě, nerozčiluj ji, už teď má za sebou hodně, – Zachar prostě dal ženě příkaz, zatímco vybíral kravatu k novému obleku. – Kdybych věděl, že se Alla kvůli chlapovi takhle obrátí proti vlastní dceři… Ale co už teď. Čas zpátky neotočíš. – Takže jsi si to nerozmyslel? Opravdu chceš vzít dceru k nám? – Ksyusha pořád doufala, že to nevyjde. – A kdo se o ni postará? Domů přicházíš nejdřív v osm. – Ty se o ni postaráš, – pokrčil Zachar rameny. – Už jí není tři, je docela samostatná. – Čeká mě za chvíli zkouškové, sám jsi říkal, ať se teď soustředím na školu, – usmála se pomstychtivě Ksyusha. – Tak ať je Nina v klidu a neruší mě u učení. Doufám, že umí mýt nádobí a vytírat podlahy, protože na další dva týdny to bude její práce. – Není to uklízečka… – Ani já, – přerušila Ksyusha manžela. – Ale když tu bude bydlet, tak bude pomáhat. A ty si s ní radši domluv pravidla společného soužití. ************************ – Tati, dovolíš, aby si na mě dovolovala? Ani s kamarádkami nesmím ven, tvá nová paní mi naložila všechny domácí práce a sama si sedí u televize. Ksyusha ten rozhovor nevědomky vyslechla a křivě se pousmála. Jasně, jen ji zkus donutit něco dělat! Spíš se Země otočí naruby! – Promluvím si s Ksyushou, slibuju. Ale i ty by ses s ní měla snažit vycházet. Chápu, že to máš těžké, ale já za tebou nemůžu pořád běhat. Zkus si s Ksyushou najít společnou řeč, ukaž jí, jaká jsi hodná holka. – Tak jo, zkusím to, – řekla Nina neochotně, protože poznala, že teď z otce nic víc nedostane. – Je pravda, že jsi jí koupil auto? – No jasně, proč? – Ale nic! To je fuk! Mně jsi řekl, že nemáš peníze navíc, abys mě poslal na prázdniny do zahraničí! A já si o tom tak moc snila! – Stejně bys nejela sama, je ti dvanáct, a já pracuju. V létě pojedeme spolu, jako rodina. – Já ale nechci jet s rodinou! Ty mě vůbec nemáš rád, že? – Nina se rozplakala. – Proč jsi mě teda vzal od mámy? Tvoje žena mě akorát nesnáší, a ty jsi pořád pryč… Ksyusha už nechtěla dál poslouchat. Bylo jí jasné, že Nina nakonec stejně dosáhne svého. A to nejenom ohledně prázdnin. Chytrá holka se rozhodla vyštvat z rodiny další konkurentku na otcovu peněženku. A vypadá to, že se jí to povede. Ksyushe už lezly na nervy neustálé manželovy výtky, a bylo jí jasné – ještě jedna hádka a jde od toho. A nakonec, aby Ninu moc nepotěšila, jí oznámí, že i po rozvodu bude Zachar platit alimenty. ********************** Ksyusha měla pravdu – večer začal hromadou výtek. Vyslechla je a v klidu oznámila, že podává žádost o rozvod. – Chci žít v klidu, a ne poslouchat kupu urážek. A jo, říkala jsem ti, že ustupovat dceři je špatný nápad, – když si všimla vítězného Ninina úsměvu, rychle ji srazila zpátky na zem. – A ty se moc neraduj, kdo ví, co tě čeká dál. Třeba před tvým otcem postavím ultimátum – pokud bude chtít být v kontaktu s naším dítětem, – pohladila si břicho, – tak tě musí poslat zpátky k mámě. Nebo něco podobného. Než Nina stačila najít slova k protestu a Zachar pochopit, co se děje, Ksyusha si vzala sbalený kufr a opustila byt. Ve skutečnosti těhotná nebyla, jen chtěla té protivné holce pořádně pocuchat nervy. A dát lekci muži, co absolutně nerozumí dětské psychologii…

To není ani na diskuzi

Lenka bude bydlet u nás, o tom se nebudeme bavit, prohlásil Jakub, když položil lžíci vedle talíře. Ani se večeře nedotkl, očividně se chystal na vážný rozhovor. Pokoj máme, právě jsme dokončili rekonstrukci. Takže za dva týdny se dcera nastěhuje k nám.

Nezapomněl jsi na něco? počítala jsem v duchu do deseti a pak se zeptala. Třeba na to, že pokoj měl být pro naše společné dítě? Nebo jsi přehlédl, že Lenka má matku, se kterou by měla žít?

Vím, že jsme plánovali dítě, zamračil se Jakub. Doufal, že se smířím s jeho rozhodnutím bez velké diskuze. Ale to můžeme klidně odložit o pár let. Navíc musíš ještě dostudovat, teď prostě není čas na děti. A Lenka vůbec nechce sourozence. Co se týče její matky Jakub se kysele usmál, nechám ji zbavit rodičovských práv. Pro Lenku je vyloženě nebezpečné být s tou ženou pod jednou střechou!

Pro Lenku? nadzvedla jsem obočí. Není jí snad dvanáct? To už je dost velká holka. V čem je ta nebezpečnost? V tom, že jí nedovolí být venku po desáté? Nebo ji nutí dělat úkoly pod hrozbou, že jí sebere mobil nebo vypne internet? Tvoje bývalá je svatá, ještě že nebere do ruky vařečku!

Nic nevíš, zamumlal Jakub mezi zuby. Lenka mi ukazovala modřiny, četl jsem zprávy plné urážek a výhrůžek! Nedovolím, aby jí zničili život!

Přesně to děláš, že jí vycházíš vstříc…

Opatrně jsem vstala od stolu, polévky jsem se skoro nedotkla. Chuť k jídlu byla pryč a z otravného manžela mě rozbolela hlava. Říkali mi nespěchej s vdavkami! Žijte pár let jen tak, ověřte si vztah… Ale já přece všechno vím nejlépe! Musím být první, musím předběhnout kamarádky…

Proč naši známí byli proti rychlé svatbě? Je to jasné pro Jakuba je to už druhé manželství, je o patnáct let starší a má už dospělou dceru, na které mu neuvěřitelně záleží. Tři zdánlivě banální důvody, ale dohromady… téměř katastrofa.

První dvě věci mi nevadily. Naopak mě bavilo, že je starší, má zkušenosti s rodinou. Věděla jsem z první ruky, že rozvod byl zcela korektní, a Lucie jeho bývalá neměla vůči Jakubovi žádné výhrady.

Ale ta třetí… Lenka. Neuvěřitelně rozmazlená a neposlušná, celé dětství trávila u babičky, protože rodiče dřeli, aby jí zajistili budoucnost. Rozvod jí moc nevadil, protože věděla, že táta ji nikdy neopustí, i kdyby se zase oženil. Ale nový manžel matky… na to připravená nebyla.

K tomu navíc její nevlastní otec vzal výchovu vážně, a i matka, která teď pracovala blízko domova a trávila tam více času, byla naprosto na jeho straně.

Zákaz vycházení, úkoly, doučování, protože Lenka měla problémy skoro se všemi předměty… To ji pěkně štvalo, ona byla odmalička zvyklá na televizi nebo počítač. Tak ji to štvalo, že začala vymýšlet různé historky, aby otce rozčílila.

Jasně, Lenka chtěla bydlet u otce, věděla, že kvůli práci ji nikdo nebude neustále kontrolovat. Mě skrz prsty vůbec nebrala, poslouchat mě jako nevlastní matku, která je jen o devět let starší, rozhodně neměla v plánu.

A pro volný život byla ochotná udělat cokoliv.

**********************

Lenka přijede dnes. Nachystej jí pokoj a prosím, nedráždi ji, zažila si dost, Jakub mi oznámil jen tak mezi řečí, když si vybíral kravatu ke svému novému obleku. Kdybych věděl, že se Lucie kvůli chlapovi obrátí proti vlastní dceři… Teď už je pozdě to řešit, čas se nedá vrátit.

Takže sis to nerozmyslel, jo? Opravdu si chceš vzít Lenku k nám? do poslední chvíle jsem doufala, že to nevyjde. Kdo se o ni bude starat? Domů chodíš nejdřív v osm večer.

Budeš na ní dohlížet ty, pokrčil rameny. Není to už malá holka, zvládne se o sebe postarat.

Mám teď zkouškové, sám jsi říkal, že se mám soustředit na školu, ušklíbla jsem se. Lenka ať se chová tiše a neruší mě. Snad umí mýt nádobí a podlahu, protože na nejbližší dva týdny je to její čestná povinnost.

Není to žádná uklízečka…

Ani já nejsem, přerušila jsem jeho protesty. Ale když už tu bude, bude doma pomáhat. A bylo by dobré projednat pravidla společného bydlení.

************************

Tati, fakt jí to dovolíš? Nemůžu ani v klidu ven s kamarádkami, tvoje žena mi delegovala veškerou práci v bytě, zatímco ona si v klidu kouká na televizi!

Zcela náhodou jsem ten hovor zaslechla a hořce se pousmála. Jasně, že ji k něčemu donutím! To spíš prase létat bude než že něco uklidí!

Promluvím si s Magdou, slibuji. Ale i ty se snaž najít si s ní cestu. Chápu, že je to těžké, ale prostě nemůžu být pořád doma a hlídat tě. Zkus s Magdou vycházet, ukaž jí, že umíš být bezproblémová holka.

Dobře, zkusím to, neochotně řekla Lenka, protože pochopila, že teď z otce nic nevyrazí. Jo, fakt jsi jí koupil auto?

Jo, a co?

Jen tak, nic! A mě jsi řekl, že nemáš peníze, abys mě poslal na dovolenou do zahraničí! Tak jsem po tom toužila!

Sama jet stejně nemůžeš, je ti dvanáct, pracuju. V létě pojedeme všichni spolu.

Já nechci jet s rodinou! Ty mě vůbec nemáš rád, že jo? tu a tam si Lenka popotahovala. Proč jsi mě táhl od mámy? Tvojí ženě jen překážím, ty jsi pořád pryč…

Dál jsem už neposlouchala. Bylo mi jasné, že dřív nebo později si Lenka vydupe co chce. A netýká se to jen dovolené. Mazaná holka si chce odstranit poslední konkurenci, která sahá po tátových korunách. A vypadá to, že jí to projde.

Už jsem měla dost manželových výčitek, rozhodla jsem se ještě jedna hádka a dávám žádost o rozvod. Nakonec ještě Lenku namíchám tím, že i po rozvodu jí Jakub bude posílat peníze. Jako alimenty.

**********************

No jasně, měla jsem pravdu večer začal salvou výtek. Vyslechla jsem je a klidně oznámila, že podávám žádost o rozvod.

Chci žít v klidu, bez neustálého ponižování. A jak jsem ti říkala, dělat vše podle dcery je špatný nápad, všimla jsem si, jak se Lenka potěšeně usmívá, a hned jsem ji uzemnila. Ty taky moc neslav, nikdy nevíš, jak se ti to v životě vrátí. Například můžu Jakubovi pohrozit: bude-li chtít vídat naše dítě, pohladila jsem si břicho, musí tě vrátit zpátky k mámě. Anebo něco podobného.

Než Lenka našla slova, aby vyjádřila svoje rozhořčení, a Jakub pochopil, co se děje, vzala jsem sbalený kufr a odešla z bytu. Ve skutečnosti jsem těhotná nebyla, chtěla jsem tu mrzutou holku rozhodit. A ukázat manželovi, že vůbec nerozumí dětské psychologii.

Není vždycky všechno tak, jak si to člověk vysní. Člověk si musí stát za svým, a někdy je lepší odejít, než se pořád snažit někomu zavděčit to je moje dnešní osobní poučení.