Včera jsem zaběhl za sousedem Pavlem, abych si půjčil vrtačku. Otevřel mi v teplácích a tričku:
Pojď dál, právě jsem dojedl večeři.
Vstoupil jsem. Byt vzorově uklizený, z kuchyně voní pečené kuře. Na stole otevřený notebook, vedle sklenička červeného vína.
Pavlovi je čerstvě jednapadesát, rozvedený už dvanáct let. Žije sám v pražském bytě, pracuje jako inženýr a bere asi 55 tisíc korun měsíčně.
Znám ho asi pět let, co jsme se přistěhovali do paneláku. Za celou tu dobu jsem u něj žádnou ženu neviděl, ani na návštěvě.
Podal mi vrtačku, nalil mi skleničku whisky:
Sedni, když už jsi tu, stejně jsme se dlouho neviděli.
Usadili jsme se v kuchyni a připili si.
Zeptal jsem se ho:
Pavle, proč žiješ sám? Nechceš si někoho najít?
Uchechtl se:
Cíleně nikoho nehledám. Víš, Karle, už jsem dvanáct let sám a chci to tak. Je mi tak líp.
Proč?
Doplnil nám skleničky, opřel se o opěradlo:
Povím ti šest důvodů, k nimž jsem se pracně propracoval.
První důvod rozvod tě oškube do poslední ponožky
Pavel se pustil do vyprávění:
Před dvanácti lety jsem se rozvedl. V manželství s Evou jsem byl osmnáct let. Máme dceru, momentálně dvacetiosmiletou, žije sama.
Napil se:
Rozešli jsme se kvůli její nevěře. Načapal jsem ji s kolegou. Podal jsem žádost o rozvod.
A co bylo dál?
Soud rozsekl byt napůl. I když většinu hypotéky jsem platil já. Prodali jsme to, peníze rozpůlili, já si pořídil tuhle garsonku.
Podíval se na mě:
Karle, přišel jsem o půlku celého majetku kvůli její bokovce. A podle zákona je to v klidu! Dřel jsem, platil, ona zahýbala a dostala polovinu.
Tak to prostě chodí
Jo. Teď mi řekni: proč bych to riskoval znovu? Najdu si ženu, nastěhuje se, tři roky spolu vydržíme, vezmeme se, koupíme auto. Pak ji napadne odejít. Radši nechci zase hledat, kde nechal tesař díru!
Mlčel jsem. Pavel pokračoval.
Druhý důvod ženské tvoje sny nezajímají
Karle, mám svůj sen. Chci si koupit starou Jawu, zrenovovat si ji, a o víkendech jezdit po Středních Čechách.
Skvělý plán!
Taky myslím. Už rok si na ni šetřím, do půlroku ji mám doma.
Dolil si vodu, zapil whisky:
Když jsem byl ženatý, měl jsem taky sny. Chtěl jsem hrát na kytaru. Pořídil jsem si ji, přihlásil se na kurz. Eva řekla: Proč to? Vždyť nejsi Kryl. Tak jsem to nechal být. Chtěl jsem jet na kánoi na Vltavu. To jsi se zbláznil? Máme hypotéku, a ty chceš řádit jako puberťák? Tak nic.
Zadíval se z okna:
Ženské na tyhle sny moc nejsou. Pro ně jsou to kraviny. Teď bydlím sám, dělám, co chci. Jawu mi nikdo nerozmluví.
Třetí důvod přehnané sebevědomí dam
Pavel se opřel:
Před třemi lety jsem to zkusil přes seznamku. Rád jsem si věci přiznal na rovinu: kolik je mi let, co dělám, kolik vydělávám i koníčky.
A?
Měl jsem pár konverzací. Třeba s Jitkou, čtyřicet šest, kosmetička. Plat má něco přes dvacet tisíc. Napsala mi hned na úvod: Jste příjemný muž, ale hledám někoho, kdo bere aspoň sto tisíc měsíčně.
Rozesmál se:
Odpověděl jsem jí: A kolik bereš ty? Blokla mě.
To snad ne?
Fakt. Karle, většina dnešních žen se vidí jako královny. Samy bydlí v podnájmu, vydělávají průměr, ale chtějí chlapa s bytem, autem Samy nabídnou maximálně ženskou energii.
Dopil whisky:
Vydělávám 55 tisíc, mám vlastní byt, auto. A stejně jsem pro mnohé outsider, když nemám milióny. Proč bych se měl stýkat s lidmi, co si mě neváží?
Čtvrtý důvod domácnost zvládnu i bez manželky
Ptám se:
Nechybí ti domácí pohoda, společné večeře?
Pavel rozchechtaně:
Karle, rozhlédni se. Pořádek? Pořádek. Uklízím jednou týdně, hodinka práce. Vařím? Vařím. Dneska kuře na zelenině, trvalo to půl hodiny. Pere mi pračka, já dám jen prášek.
Vstal a ukázal do kuchyně:
Na ženskou v domácnosti fakt nepotřebuju. Moderní ženy často neumí ani základ jedí hotovky, maximálně objednají pizzu.
Ale najdou se šikovné
To jo, občas. Ale když už narazím na ženu, která vaří, hned požaduje, abych ji živil já. To si radši dám smaženici sám.
Pátý důvod strach z manipulace a lží
Pavel dolil whisku sobě i mně.
Karle, po rozvodu jsem měl dva pokusy o vztah. Oba skončily lží.
Jak, prosím tě?
První, Radka, tvrdila, že je rozvedená. Po měsíci jsem zjistil, že je pořád vdaná a jen si našla bokovku, protože manžel nevydělal dost.
Napil se:
Druhá, Zuzana, mi namluvila, že nemá děti. Po dvou měsících vyplynulo, že má dvě. Jen je zatajila, abych nepláchl.
Teda
No jo. Unavuje mě to. Ženské dokážou všechno zakrýt, hlavně když má být muž chycený. Pak se diví, že jim nevěříme.
Šestý důvod za každou iniciativu trest
Pavel se opře o židli:
Naposledy jsem zkusil navázat kontakt před rokem, v knihkupectví. Sympatická paní kolem pětačtyřiceti si vybírala detektivku.
A co bylo?
Oslovil jsem ji: Dobrý den, vidím, že vybíráte českou klasiku, můžu něco doporučit. Podívala se na mě, jak kdybych ji chtěl oloupit, a ledově vykoktala: Děkuju, poradím si sama. Otočila se a zmizela.
Uchechtl se:
Dneska stačí jakákoliv iniciativa a jsi podivín. Napíšeš zprávu stalker. Pozveš na kafe vypočítavec. Půjdu radši opravit svou Jawu, než abych sbíral další odmítnutí.
Ale ne všechny jsou takové
Možná, ale většina. Už mě nebaví poslouchat, že jsem nudnej, nebo potkávat ledové pohledy. Nechám to na osudu, jestli mi do cesty něco přijde.
Na konci jsme dopili a Pavel na mě koukl:
Karle, neříkám, že všechny jsou špatné. Dobré existují, ale najít je mezi stovkou nešťastných je fuška a stojí to balík nervy, čas i peníze.
Vstal:
Je mi jednapadesát, mám dobrou práci, byt, auto, koníčky, pár přátel. Jsem spokojený sám. Proč riskovat pohodu kvůli vztahu, který možná skončí peklem?
Šel jsem domů. Převaloval jeho slova v hlavě.
Je mi devětačtyřicet, ženatý třiadvacet let, u nás doma to klape. Ale kdybych zůstal sám šel bych podobnou cestou?
Asi bych ho chápal.
Můj soused má pravdu, že zůstává sám kvůli strachu ze ztrát, nebo se jen bojí vztahů?
Je rozvod vážně taková katastrofa pro chlapa, když manželka zradí, nebo je to nadsazené?
Má vůbec smysl po padesátce hledat nový vztah, když cena omylu je tak vysoká, nebo je to jen výmluva a strach ze samoty?
Mají ženy opravdu sklony podrývat sny svých mužů, nebo si chlapi umí vybrat vždycky tu nejhorší?
