Slonice, kterou zachránili z nevolnictví poprvé za 80 let si lehla na zem
Staré slonici jménem Božena unesli kdysi dávno z džungle, když byla ještě malé slůně, a rovnou ji poslali dřít do služby. Dlouhá léta trávila na nohou, vozila turisty sem tam a skutečný sloní život jí utíkal mezi prsty no, spíš mezi chobotem. Teprve letos se Boženě podařilo uniknout a začít cestu za lepším životem.
Teď už je opravdu načase, aby o Boženu bylo pořádně postaráno a aby si mohla konečně odpočinout, oznámili lidé z nadace Zachraň slona. Zorganizovali jsme její velkou záchranu, abychom ji dostali do bezpečí a mohli ji převézt do našeho sloního útulku!
Na konci ledna tedy vyvezli Boženu z místa, kde musela makat celý život, a ubytovali ji v přírodní rezervaci Sloní ráj v Beskydech. Nebyla zrovna v nejlepší formě: byla vyhublá jak kolejnice, bezzubá, kůže suchá a popraskaná skoro jako pole v srpnu. Ale teď už byla v bezpečí, pod dohledem odborníků (a občas i pod oknem, když jim hleděla dovnitř).
Podle zaměstnanců rezervace většina slonů, kteří k nim dorazí, se dlouhé týdny bojí i vlastní stínu, nevěří nikomu a o nějakém klidu nemůže být řeč. Některé dokonce děsí představa, že by si mohli lehnout odvykli si za tolik let. Božena ale moc dlouhé přemlouvání nepotřebovala; osmdesát let šlapání udělalo své, šla téměř radostí k zemi.
Po první noci hlubokého spánku se Božena nemohla pořádně zvednout na nohy. Záchranáři hned poznali, že je zle, a rozběhli se jí na pomoc v sandálech. Zatímco si slonice zvyká na nový svět, má dvacet čtyři hodin denně dohled a pečují o ni se stejnou láskou, s jakou Češi milují své rohlíky.
Před Boženou je ještě dlouhá cesta k zotavení po všech těch ranách, co jí život naložil na hřbet. Ale díky správné stravě, klidným procházkám a léčebným bahenním koupelím se pomaličku dává dohromady. Teď už na ni čeká právě ten život, jaký si vždycky zasloužila život svobodné a spokojené slonice.
