Vzpomínám si na příběh Marie, která vyrůstala v dětském domově v Brně. Byla to dívka bez rodiny a do osmnácti let neznala domácí prostředí, natož co znamená být manželkou. Neměla ani přátele, kteří by byli ženatí, takže o manželství slyšela jen z vyprávění. Když ji její manžel Petr poprvé přivedl do svého bytu, hltala každou radu, kterou dostala o ideální manželce. Největší učitelkou se stala jeho matka, paní Nováková.
Marie už slyšela spoustu historek o zlých tchyních, ale ve své naivitě věřila, že právě ona najde v tchyni skutečnou matku. Třebaže paní Nováková Marie nikdy skutečně nechtěla ublížit, nějak se stalo, že její rady nebyly vždy laskavé. S nadšením začala Marii učit pravidlům domácího života a jednoho dne řekla: Žena je vždycky viníkem manželovy nevěry.
Marie si do té doby myslela, že viníkem je ten, kdo podvádí. Ve skutečnosti však tchyně tvrdila, že vina padají na ženu, protože se pravděpodobně zanedbala a přestala být manželovi atraktivní. Doporučila jí, aby si udržela štíhlý pas i ve stáří. Marie si tedy do svého deníku napsala: Nesmíš se přibrat přihlásila se do fitness klubu v Brně.
Marie byla hubená, ale ze strachu začala shazovat kila. Jakmile zvládla tuto radu, paní Nováková ji poučila další: V normální rodině pracují oba.
Marie neprotestovala a sama toužila pracovat. Byla odhodlaná přijmout jakoukoli práci. Zeptala se tchyně, jak má fungovat v mateřské dovolené, a ta jí odpověděla: Mateřská je tvoje záležitost, jak si to zařídíš, záleží na tobě!
Tuto radu si už Marie nezapsala, ale když za několik let nastoupila na rodičovskou dovolenou, začala pracovat na poloviční úvazek a pomáhala jako chůva. Byla spokojená, jenže Petr a paní Nováková si začali stěžovat, že vydělává málo peněz.
Marie se rozhodla, že nebude špatné trochu peněz utratit za kadeřníka. Ale přišla další moudrost: Na mateřské nemáš proč se parádit! Až budeš zpátky v práci, pak se upravíš, teď musíš šetřit!
Marie odevzdávala všechny peníze manželovi. Celá jejich manželství provázeli rady od paní Novákové: Dobrá žena zvládá domácnost sama!
A skutečně, Marie vše dělala sama. Často usínala vyčerpáním, přesto sama uklízela, vařila a pečovala o děti. Omdlévání pro ni bylo běžné. Po uspání nejmladšího dítěte kolem deváté ještě připravovala jídlo na další den. Petr už měl za sebou desátý spánek a tvrdil, že musí odpočívat, když vydělává peníze.
Nemohlo být překvapením, že Marie skončila v nemocnici. Neměla čas řešit bolest v těle a na začátek vážné nemoci si nevšímala. Pobývala v nemocnici přes dva týdny, bez jediné návštěvy od manžela či tchyně. Naštěstí měla u sebe mobil, zavolala své kamarádce Simoně, která jí donesla vše potřebné.
Jakmile vyšla z nemocnice, podala žádost o rozvod a mohla začít nový život. Někdy vzpomínám, jak byla Marie silná a kolik toho dokázala unést. V těch časech platila za vše českými korunami a po Brně se procházela jako žena, která si svůj osud vzala do vlastních rukou.
