Můj manžel nikdy neměl rád, když ho někdo přistihl při nějaké legrační situaci vždyť přece musí být drsný chlap. Proto jsem se jednoho večera v době dávno minulé, když už na naší staré pražské Malé Straně padal soumrak, potichu nakoukla do koupelny, abych se pokochala tím, co se tam děje.
Opřela jsem se o stěnu a musela jsem se držet, abych nevyprskla smíchy. Zpoza dveří jsem slyšela, jak manžel zpívá našemu kocourovi:
Když jsi hodný kocourek řekni mňau!
Když jsi skvělý kocourek řekni mňau!
Když jsi náš milovaný kocourek řekni mňau!
Při tom umýval našeho kocoura Mouříka. Obvykle se Mouřík vzpouzel, škrábal a kousal, a k tomu ještě hulákal, ale toho večera jako by byl buď fascinovaný zpěvem, nebo spíše v šoku.
Umylem ti zádíčka řekni mňau
Umylem ti tlapičky řekni mňau
Umylem ti ocásek řekni mňau
Mňau, pípnul tiše Mouřík.
Za zdí jsem se smíchy doslova odepisovala. Ještě dnes lituji, že jsem tyhle chvíle nenatočila na telefon, ačkoli si dovedu představit, že s takovým kompromitujícím materiálem bych asi dlouho nepřežila.
No co, nelíbí se ti to? Tak ti zazpívám něco jiného? nabídl se manžel.
Mňau, odpověděl Mouřík.
Chvilku bylo ticho a Svatopluk, můj muž, začal zpívat jinou písničku, mezitím co napěnil kocoura:
Zase déšť maluje mi na uplakané okno
Tvůj smutný obrys, má Madono
Slzy smíchu mi tekly po tváři. V ten okamžik mě ale zároveň napadlo, že manžel mi nikdy nezpíval nebyl nikdy takový romantik, ale měl spoustu jiných předností. Ale kocourovi tady zpívá serenádu, to mě bavilo i trochu mrzelo zároveň.
Mezitím kocour znovu tichounce zoufale mňoukl a Svatopluk spustil: Křídlaté houpačky. V tu chvíli jsem už opravdu musela prchnout do obýváku, protože jinak by mě prozradil výbuch smíchu koupací procedura se totiž chýlila ke konci a manžel už bral do ruky ručník.
Už jsem měla pocit, že jsem se uklidnila, ale jen na chvilku:
Drnc-prnc televize,
Drnc-prnc televize,
Drnc-prnc televize
Vydržela jsem to asi dvě vteřiny a pak jsem do skládačky doplnila:
A dva koumáky uvnitř!
Současně jsem se přesouvala na pohovku a chechtala se nahlas, až se celý pokoj rozléhal mým smíchem.
Ani nevím, jestli pak kluci ještě něco zpívali, já neměla už sílu dál vnímat smály jsme se do propuknutí škytavky.
Za chvíli dorazili do obýváku dva uražení samci manžel Svatopluk a důstojný kocour Mouřík, podívali se na mě podezřívavě a naštvaně. Já se schovala do polštáře a jen se potichu otřásala záchvěvy smíchu.
Svatopluk i kocour mi věnovali pohled plný nadřazenosti a oba slavnostně odkráčeli do kuchyně lovit šunku.
