Moje bývalá manželka mě chtěla zažalovat o polovinu domu, ale netušila, že jsem vše předem promyslel

Můj vztah s bývalou skončil tím, že jsme se potkali v soudní síni. Nechci rozebírat, kdo je vinný a kdo není, nakonec vždy nesou vinu oba.
Ale pravda je, že moje druhá žena, Ludmila Nováková, si našla milence. Ten člověk, bohatý podnikatel, přistěhoval se do Prahy kdysi dávno, a později otevřel v našem městě malou kavárnu jménem Kávová mlha. Ludmila se nejdříve snažila své pocity schovat, ale nakonec už nic neskrývali – chodili spolu po Malé Straně, jako by Praha byla jejich vlastní.
Pak jednoho dne Ludmila přišla domů s podivným úsměvem a oznámila mi, že podává žádost o rozvod a chce mě žalovat o polovinu domu. Doufala, že začnu panikařit a bát se, ale byt jsem pořídil výhradně za své vlastní koruny, které jsem vydělal poctivě. Ludmila s tímto domem neměla vůbec nic společného, kromě toho, že v něm dva roky bydlela. A teď si dovoluje požadovat svůj podíl.
Já to přijal jako ve snu, úplně klidně, jako bych seděl na lavičce v parku Kampa a sledoval, jak labutě proplouvají kolem v mlze. Ani jsem se nesnažil ji přesvědčit, ať nejde k soudu. Jen jsem čekal, až se celý ten příběh rozplyne a Ludmila zaplatí soudní poplatek v českých korunách. Měl jsem už temné zkušenosti s první ženou, Pavlou Veselou. Soudní maraton trval více než tři roky a každé naše setkání skončilo menším divadlem, někdy přímo tragikomickou scénou.
Nakonec Pavla vyhrála její advokát byl skutečný mistr, jako by znal jazyk pražských legend. Pavla mě žalovala o polovinu mého majetku, a díky její důvtipnosti jsem zůstal bez bytu, který jsem zdědil po tatínkovi, starém pekaři z Litoměřic.
Ale při manželství s Ludmilou jsem už byl mnohem opatrnější. Měl jsem byt ještě před svatbou, vlastnoručně jsem ho rekonstruoval někdy jsem snil, že v noci mě pozorují duchové starého domu, kteří si povídají v češtině. Ale ten byt nebyl napsaný na mě, nýbrž na jméno mého bratra Jaroslava Nováka, člověka, kterému věřím bez jediného pochybování, jako když dám ruku do studené vody Vltavy a vím, že mě nezradí.
A tak, když přišel čas rozvodu, zjistilo se, že vlastně nemám nic… Po první neúspěšné svatbě mě už žádná česká žena nedokáže obelstít, ani kdyby její stíny tančily po Karlově mostě ve tři ráno.

Rate article
DoN
Moje bývalá manželka mě chtěla zažalovat o polovinu domu, ale netušila, že jsem vše předem promyslel