Můj vztah s bývalou skončil až v soudní síni. Nebudu rozebírat, kdo za co mohl; ve vztahu mají vždy podíl viny oba.
Faktem ale zůstává, že moje druhá žena si našla milence. Byl to zámožný podnikatel, který sem kdysi přišel z Prahy a otevřel si v Brně útulnou kavárnu. Nejprve se snažila svůj vztah s ním skrývat, nakonec se ale přestali tajit úplně.
Jednoho dne přišla a přímo mi oznámila, že podává žádost o rozvod a chce mě zažalovat o polovinu našeho bytu. Očekávala asi, že začnu vyšilovat a bádat, co s tím, ale byt jsem pořídil čistě za svoje poctivě vydělané peníze. Bývalá s tím nemá nic společného, pouze v tom bytě dva roky žila. Teď si však dovolí požadovat svůj podíl.
Zachoval jsem klid. Ani jsem se jí nesnažil vymlouvat od cesty k soudu. Jen jsem čekal, až prohraje a bude muset zaplatit soudní poplatek. Měl jsem za sebou už hořkou zkušenost s první manželkou. Soud trval přes tři roky, protože jsme se nebyli schopni dohodnout. Každé jednání končilo hádkou a ostudou.
Nakonec si přece jen první žena prosadila svou vysoudila si polovinu mého majetku. Měla na to šikovného právníka. O ten byt, co jsem zdědil po tátovi, jsem tak přišel.
Ale s druhou ženou jsem už byl mnohem chytřejší. Měl jsem dávno před svatbou byt, který jsem si sám zrekonstruoval, ale napsaný byl na jméno mého bratra. Toho považuji za nejvíc důvěryhodného člověka. Když pak přišel na řadu rozvod, ukázalo se, že mi vlastně nic nepatří. Po první špatné zkušenosti už mě žádná žena nenachytá.
Poučení? Vztahy jsou vždy risk, ale naučil jsem se chránit to, na co jsem tvrdě makal. A vím, že ve svém vlastním domě musím stát pevně na nohou.
Press «Like» and get the best posts on Facebook ↓
