Dnes jsem byl svědkem krásného skutku pětadvacetiletého řidiče autobusu ČSAD. Stalo se toto:
Na zastávce nastoupila starší paní, mohlo jí být tak osmdesát let. Pozoroval jsem, jak si vytáhla kapesník, ve kterém měla pečlivě schované peníze. Odpočítala přesnou částku a poprosila řidiče, aby jí zastavil na další zastávce u potravin. Zastavil podle jejího přání; babička mu podala peníze a poděkovala:
Děkuji vám, synku.
Ale řidič si peníze nevzal! Vzal si peněženku a řekl, že se za tři minuty vrátí. Pak rychle zaběhl do obchodu a koupil čtyři litry mléka, smetanu, chleba, těstoviny a maso! Vše to donesl babičce. Ta to nejdřív odmítla a řekla:
To není potřeba, důchod mi stačí na chleba a další nezbytnosti.
Ale mladík řekl:
Jestli to nevezmete vy, vyhodím to.
Babička se rozplakala, poděkovala mu ze srdce a popřála mu v životě mnoho štěstí. Řidič se vrátil do autobusu. V tu chvíli se ozvala žena asi kolem čtyřicítky a poznamenala:
Stálo to za ty peníze a ztracený čas, jen za nějaké děkování?
Mladík se otočil, otevřel dveře a s klidem jí řekl, aby vystoupila:
Kvůli lidem jako jste vy si starší myslí, že mladí nemají žádnou slušnost, protože jim nenaučíte nic jiného než pokrytectví a chamtivost!
Žena vystoupila rudá jako rajče. Klobouk dolů před tím mládencem potřebovali bychom více takových lidí! Někdy jediné vřelé gesto dokáže změnit pohled na celý svět.
Press «Like» and get the best posts on Facebook ↓
