Vychovávala jsem tři syny. Každý, kdo měl doma čtyři muže, asi dobře rozumí, o čem mluvím. Dodnes nechápu, jak by někde mohl chybět uvařený oběd nebo večeře, nebo jak můžou být po bytě rozházené ponožky a bundy. Je mi už dvaapadesát let a odjakživa jsem byla přesvědčená, že žena je ta, která utváří domov tak, aby byl pro muže útulný a bezpečný místo, kam se rád vrací. Ale myslím, že moje snacha to cítí úplně jinak.
Nejstarší syn se před dvěma lety rozhodl oženit a za devět měsíců na to se jim narodila dcera. Synovi bylo tehdy osmadvacet, jeho ženě dvacet. Markéta ještě studovala na univerzitě, ale ani ten věkový rozdíl syna nijak nevyděsil.
Když byla snacha těhotná, měla opravdu složitou povahu a neustále posílala mého syna do obchodu. Ráno šel pro jablka, pak zase sháněl pomeranče, a než se nadál, šel ještě pro karafiáty. Syn oponovat nedovedl, vždy plnil všechna její přání. Doufali jsme, že se po porodu všechno změní jenže nezměnilo.
Porodila, kojila dcerku zhruba dva měsíce a to bylo vše. Pak jednoduše oznámila synovi, že už ji unavují neprospané noci a chce si odpočinout. Můj syn se ukázal jako citlivý a chápavý muž a poprosil mě, zda bych mohla přijít a s ní zůstat. Samozřejmě jsem to nemohla odmítnout.
Zatímco já se starala o malou Aničku, snacha proseděla dny po různých kosmetických salónech, a když se vracela domů, neobtěžovala se ani uvařit synovi večeři po práci. Celý týden jsem se starala o jejich dceru. Snacha si navykla spát do poledne a zařídit si vše podle sebe. Všechno nechala na mně.
Po měsíci mi došla síla a oznámila jsem, že musím zpátky do svého bytu v Brně. Byla uražená a napjatá. Uvědomovala jsem si, že Markéta není ještě samostatná, proto jsem je občas navštívila ale nikdy se mi nelíbilo, co jsem tam našla: v bytě neuvěřitelný chaos, v lednici prázdno.
Byla příliš pohodlná, aby uvařila aspoň něco pro své dítě. Sama jsem vychovala tři syny, proto jsem tuhle lehkovážnost nemohla pochopit. Můj syn byl vychovaný na domácím jídle. Minulý měsíc měl narozeniny. Řekla jsem si, že je přijedu navštívit a čekala jsem, že snacha aspoň něco připraví. Ale ona objednala pizzu a sushi.
Nechápu svého syna, proč si vybral takovou ženu a jak to může snášet? Možná je to tím, že před svatbou spolu nebydleli a on nevěděl, jaká vlastně je… Je mi smutno, vidím, že je pro něj situace těžká a přesto mlčí a své ženě nic neřekne.
Přemýšlím, co udělat, aby se Markéta konečně začala chovat jako manželka a máma. Bojím se jen, aby se na mě syn kvůli tomu nenaštval. Vím, že bych měla respektovat jeho volbu, ale nejde mi se na to dívat v klidu! Jsou všechny snachy takové?
Co byste poradila ženě, která je v takové situaci? Je lepší s ní promluvit?
Press «Like» and get the best posts on Facebook ↓
