Když jsme byli mladí, naše parta byla plná vášně, malicherných hádek i nečekaných dramat. Mezi námi byl pár Marek a Lucie. Marek byl vždycky ten vtipálek, co měl pro každou situaci trefnou poznámku, zatímco temperamentní Lucie dokázala energii rozdmýchat vlastní živelností. Přesto jejich vztah často otřásaly spory kvůli úplným maličkostem.
Jednoho večera jsme pořádali mejdan u mě doma v Plzni. Marek čekal Lucii na zastávce tramvaje, jak to mezi nimi vždy bylo ona klasicky pozdě, on trpělivě vyhlížel její příchod. V davu zahlédl dívku se stejným kudrnatým účesem a podobným stylem, v domnění, že jde o Lucii, rozhodl se vystřelit si z ní malou žertovnou scénku. Nečekaně ji zezadu objal kolem boků se smíchem, chtěl ji škádlit jako obvykle. S úlekem ale zjistil, že to není Lucie. Neznámá slečna začala křičet a Marek okamžitě pochopil svůj omyl.
Celá situace nabrala vážný směr Lucie, když uslyšela křik a zjistila, co se stalo, zavolala policii. Nakonec se vše vysvětlilo, ale Marek skončil na stanici vedle dívky jménem Anděla. Těch pětačtyřicet minut, kdy byli oba nuceni čekat na vysvětlení, jim poskytlo čas se pobavit a zjistit, že si vlastně skvěle rozumí. O čtyři měsíce později si Marek a Anděla řekli své ano na radnici a dnes mají dva syny ti už teď přerostli svého otce.
Lucie se dlouho snažila Marka získat zpět, Anděle se chovala často zatrpkle, ale postupně se smířila s tím, že jejich kapitola už skončila. I její život se nakonec vydal správným směrem. Marek se k tomu večeru často v myšlenkách vrací a nelituje vůbec ničeho. Věří, že to byla právě nevyzpytatelná osudová náhoda, která ho svedla dohromady s Andělou.
Život přináší zvraty, které bychom nikdy nečekali a někdy nás nečekané omyly dovedou přesně tam, kam patříme. Připijme si na osud a na nečekané chvíle, které nám všem mění život k lepšímu!
