Můj život je formován absencí mého otce a s přibývajícími lety se ve mně prohlubuje touha najít odpovědi na otázky, které mě už dlouho trápí a najít jeho samotného. Maminka mě čekala, když se rozhodl odejít nechal ji samotnou, aby se postarala o mé dětství a všechny těžkosti s tím spojené. Celé těhotenství držela v tajnosti, bála se odsouzení a pomluv okolí, zatímco otec raději utekl před odpovědností než aby přijal roli tatínka.
Vážím si vzpomínek na svou pracující a laskavou mámu, která se vždy snažila, abych nic nepostrádala. Lásku ke mně projevovala drobnostmi když mi přinesla domů nějakou dobrotu, nebo když mě večer před spaním něžně políbila na čelo. Jak jsem rostla, začala jsem být čím dál zvědavější na to, kdo je vlastně můj otec, ale nechtěla jsem mámě ubližovat tím, že bych se na něj ptala.
Po tolika letech jsem nakonec začala pátrat. Prohrabala jsem se máminými věcmi a narazila na doklady, kde stálo otcovo jméno, příjmení a také jeho adresa. Když jsem nevěděla, jak dál postupovat, zkoušela jsem ho hledat na internetu, ale bezvýsledně. Náhodou jsem ale online potkala dívku, která žije ve stejném městě jako on Olomouc. Nabídla se, že mi pomůže, a tak jsem se s odhodláním vydala na tu adresu.
Bohužel, otec v té době doma nebyl byl zrovna na dovolené se svou novou rodinou. Nová kamarádka ale byla neúnavná, obrátila se na sousedy a zjistila, že otcova současná rodina opravdu bydlí na uvedené adrese. Po jejich návratu z dovolené za něho zkusila znovu zprostředkovat kontakt.
Odpověď, které jsem se dočkala, mě zasáhla. Otec odmítl se se mnou setkat, vysvětlil mi, že se přestěhoval, aby začal znovu s novou rodinou, a nechce riskovat, že by ji kvůli někomu cizímu, byť vlastnímu dítěti, ohrozil. Jeho chladná slova mě zasáhla a najednou dávalo všechno, co mi maminka říkávala, smysl.
Když o tom přemýšlím zpětně, uvědomuji si, jak pošetilé bylo snažit se ho najít, aniž bych zamyslela se nad tím, jaké následky to může mít. Jeho odmítnutí mě přijmout jen prohloubilo prázdnotu, kterou jsem v sobě celý život nosila. Možná je čas přijmout pravdu, obrátit se k mámě a najít uklidnění v její věrné lásce a podpoře, kterou mi vždy s takovou samozřejmostí dávala.
