5.května 2026 Zápisky do deníku
Moje dcera je taková chytrá! chlubila se Jana svým sousedům. Na semestru všechny známky získala jedničky! A dokonce ještě přivydělává, a vůbec si od nás nebere ani korunu!
Závidím ti, Jano! Moje děti jen peníze žádají, stěžovala si sousedka. A vůbec se učit nechtějí. Verunka říká, že po ukončení střední školy rovnou vypadne za manželem, ať ho už někdo uživit musí. A syn ach! mávla rukou s výrazem zklamání. A tvoje Natálka je skvělá, už se plánuje, jak bude žít svým rozumem.
No jo, zamumlal tiše v rohu Mikuláš, který se od papírování sousedek odtrhl o pár kroků. Chlapec by rád šel domů, ale maminka ještě nenavštívila všechny obchody. A kdyby otec byl v práci, titul nošeného nositele tašek by dnes patřil jemu. Kdyby věděla, čím se dcera v hlavním městě zabývá, raději by o ní nikdy nepřepočítávala, pomyslel si.
Co jsi řekl? podívala se na něj Jana s nevoli. Pět minut nepřestaneš čekat? žena ještě nevyprávěla všechny podrobnosti.
Áno, mami, odpověděl Mikuláš. Zítra mám prezentaci a musím napsat slohovou práci. Možná se pochlubíš jindy.
Cože, cože! Nedovolíte lidem promluvit! Dobrá, pojďme
Mikuláš pokrčil rameny a zaznamenal úlevu v pohledu sousedek. Už nešli tak radostně, že je chtějí vidět jako milovaná máma. Jana se jen točivě chválila dcerou takovým tónem, že to působilo, jako by Natálka byla zosobněným ideálem, ke kterému by se měl všichni přizpůsobit.
Jen on věděl pravdu. Znal ji, ale mlčel. Nechtěl, aby maminka zbytečně přemýšlela
***
Máte tady natřásenou Natálku Melníkovou? zeptala se pohrdavě žena stojící před Janou, přičemž dva muži za ní neseděli v klidu.
Moje dcera teď bydlí v Praze, studuje na universitě, odpověděla hrdě. Co po ní chcete?
Na univerzitě? Natálka? To je vážné? posmívalo se hostům, jenž se chtěl zasmát. Uletěla odsud po první zkoušce. Žádný test neudělala, protože na přednášky nechodila hledala si milence.
Jak se opovažujete obtěžovat mou dceru! Podám vám soud za pomluvu! Jana se zachvěla a ztichla, když uslyšela šramot za dveřmi. Volat tu drzou dámu do bytu by znamenalo uznat, že má pravdu. Nebo ji nechat projít? Vždyť lidem je jedno, pravda nebo lež, stačí šířit drby.
Můžete projít, přerušil je Mikuláš, syn, který chtěl zabránit dalším klepům. Mami, pusť je dovnitř.
Ale, Mikuláši!
Pusť.
Mikuláš se tehdy zdál starší než svých šestnáct let. Byl vážný, jen mírně rozrušený. Vedl hosty do obýváku, gestem je pozval k sezení na pohovku. Dáma se usmála a usedla na křeslo o kousek dál. Muži zůstali stát.
Mikuláši! Jak můžeš takové lidi dovolit do domu! Slyšela jsi, co řekly o Natálce!
Slyšel jsem. Proto jsem je pustil, odrazil se Mikuláš. Dokud bude otec na služební cestě, on přebírá roli hlavy rodiny. Musí se snažit minimalizovat škody.
Co
Možná lépe znáš svou sestru, posmívla se žena. Víš, kde je teď?
V Praze, tady tě máma neklamala. V žádném koleji nežije, ale v pronajatém bytě, který platí její manžel. A ne, adresa mi není známa. Vím však, že ten muž je o dvacet let starší než Natálka, má tři dospělé děti a je neobyčejně bohatý.
Není mu jméno Grigorij?
Hádejte, jste jeho manželka? Mikuláš se vnitřně sevřel. Kam se naše nezodpovědná sestra zapletla, že ji tady hledají?
Díky Bohu, ne. Jsem jeho sestra, už mě nebaví bratrovy šílenosti, řekla chladně. Grigorij má skvělou manželku a dceru našeho hlavního obchodního partnera. Je mu nepříjemné, že kolem něj chodí jiné ženy. To by mohl dát do rozvodu.
A tohle nelze dovolit, že?
Chytrý kluk, zamumlala dáma. Máš nějakou představu, kde je tvá vychlazená sestra?
Já ne, ale její kamarádka by mohla vědět. Mohl bych se s ní spojit, ale nejprve chci znát váš záměr. Mám jedinou sestru, víš.
Mikuláši, co to všechno znamená? Kdo je ten Grigorij? O jaký byt jde? Co se stalo s mou dcerou? Jana se tváří změnila úzkostí. Mikuláš se rozběhl k vaně, kde maminka uchovávala své pilulky.
Možná zavoláme sanitku? zdálo se, že žena cítí mírnou vinu.
Mikuláš odhodil rukavice. Samozřejmě si zatelefonoval sanitku! Vběhl po pilulkách. Sestra Věra, nejmilejší paní z domu, slíbila přijít během pěti minut pravděpodobně byla poblíž.
Mikuláši Odkud to všechno víš? ptala se Jana zoufale, odmítajíc pravdu. Její láska Jak s tím dál žít?
Když se Natálka naposledy u nás objevila, rozbil se jí telefon, vzpomínáš? Vzala si můj notebook, aby si povídala s kamarádkou, a nedokázala se odhlásit. Přečetl jsem si její konverzaci, byl jsem trochu překvapený a zeptal se přímo. Nic neodmítla, jen tě prosila, abys nic neřekla.
Mikuláš upřímně soucítěl s maminkou. Byla dobrá, laskavá, a jediný její nedostatek byl, že ráda chlubí se dětmi a jejich úspěchy. I on červenal, když ji slyšel vyprávět každému, kdo chtěl poslouchat o jeho diplomu a medailích.
Později, když Jana položili pod dohled lékařů, Mikuláš se vrátil ke hostům a zajímal se o plány té dámy ohledně jeho sestry.
Co chcete udělat? zeptal se.
Nic velkého. Dám peníze a představím ji některým lidem svobodným, což je nejdůležitější. Budou inteligentnější a snad se jí podaří dobře se oženit.
Dobře, zařídím to, povzdechl si Mikuláš, předvídajíc nejtěžší rozhovor. Kamarádka Natálky byla drzá a nepříjemná. Musel se vyhrát. Jako záchrana přišla úspěšně uzavřená zkouška. Možná by bratr chtěl sesře dát dárek? A když žije tak daleko, pomůže jen kurýr.
Tady je, podal Mikuláš papírek hostům. Doufám, že dodržíte slovo.
Budu se držet, neboj se.
Když vycházela z bytu, hlasitě prohlásila, zřejmě pro poslouchající sousedy: Omlouvám se, že jsem vás tak rozrušila, ale neměla jsem jiný způsob, jak mluvit bez naslouchajících uší. Doufám, že se žádné špatné pověsti nešíří. Pokud něco bude, osobně se omluvím Natálii. Myslím, že tady žijí dobří lidé, nebudou klepat.
Pověsti se šířily, ale slabé. Jana je okamžitě odmítla a prosila, aby se neříkalo jméno dcery. I když slibovala méně se chlubit, stále sotva opustila dům.
Po rozhovoru s otcem jsme se společně rozhodli přestěhovat se. Jana se styděla dívat sousedům do očí, protože celé tohle období jen lhala. A tak, jednoho slunečného dne, rodina se přestěhovala. Jak jsem řekl zvědavým sousedům blíže k Praze, k Natálce. Tam jsou dobré lékaře a poslední dobou maminka měla špatně.
Natálka už nikdy nepřijela, úspěšně se provdala a rodinu zcela zapomněla
**Osobní poučení:** Přílišné chválení a šíření drbů může zničit vztahy i zdraví. Někdy je lepší ticho a upřímnost než ukazovat se jako hrdina.
