Hele, víš, mám trochu hlavu v pejru z toho, co se děje u nás doma. Od té doby, co se náš Pavel oženil, jako by se úplně odřízl od nás. Pořád je jen u své tchyně. A ta, jak se zdá, má pořád nějakou naléhavou potřebu pomoci až nechápu, jak mohla vůbec přežít, než její dcera začala chodit s naším Pavlem!
Pavel je ženatý už přes dva roky. Když se brali, začali bydlet sami v bytě, který jsme mu koupili, když šel na univerzitu v Olomouci. Už od mala měl Pavel od nás vždycky podporu a pochopení. Ještě než se oženil, bydlel sám, protože ten jeho byt byl blízko práce.
Hele, neřeknu, že bych neměla Anetu ráda tak se jmenuje naše snacha jen jsem tehdy cítila, že není zralá na partnerský život, i když Pavel je od ní jen o dva roky starší. Aneta byla často jak malé dítě, někdy pěkně rozmazlená. Pavel je tak hodný kluk, a já si v duchu říkala, jak asi zvládne celý život s malou princeznou.
A když jsem poznala Anetinu mámu, tak mi to došlo. I když je tchyně stejně stará jako já, chová se, jako by jí bylo dvacet. Určitě znáš typy lidí, co jsou i ve vyšším věku tak infantilní, až nevíš, jestli se všem smějí nebo pláčou. No, a ona byla už pošesté rozvedená, když se brali.
Neměla jsem na co s ní pořádně navázat žije si ve své bublině, ale zase se nám nevnucuje. Tak jsme si navzájem popřáli na svatbě, a to bylo vše.
Že se něco děje, jsem si všimla ještě před svatbou Aneta pořád tahala Pavla k mámě. Jednou tam měl opravit vodovodní kohoutek, pak vyměnit zásuvku, jindy jí spadl police v kuchyni. Prvně jsem to neřešila říkala jsem si, doma nemá žádného chlapa, tak se jí pomoc hodí.
Jenže časem těch poruch u tchyně neubývalo Pavel ztratil zájem o nás, všechno omlouval tím, že se musí s Anetou vydat za její mamkou. Nakonec začali slavit všechny svátky u tchyně, a doma jsme byli jen já, taťka a máma z mé strany.
Bylo to napůl smutné, když přestal chodit na rodinné oslavy, ale ještě horší bylo, když nechtěl přijít, ani když jsme potřebovali pomoc.
V té době jsme koupili nový lednici a poprosili Pavla, aby nám ji pomohl přivézt. Nejdřív řekl, že s tím pomůže, ale pak volal, že prý nemůže, protože s Anetou jdou k její mamce, že jí protéká pračka.
Když mu manželka volala, slyšela Anetu, jak říká: A rodiče nemohli objednat stěhováky? Pavel dorazil, ale byl pěkně naštvaný.
Taťku, nemohli jste si objednat nějakou firmu? Teď to musím tahat já!
Normálně jsem ztratila nervy a říkala si, proč si tchyně sama nezavolá odborníka? Copak v jejím světě neexistujou opraváři? Pavel tvrdil, že se bojí podvodníků vezmou peníze, nic neopraví.
A pak už to nevydržel taťka a prohlásil, že sice tchyně nerozumí domácí technice, ale zato umí krásně vést ovci a tím myslel, že Anetu pořád jen řídí. Pavel se hned urazil a odešel. Tenkrát jsem se do toho nemíchala, i když jsem byla na straně taťky tchyně sedí Pavlovi za krkem a používá ho na všechno, nám už dávno zapomněl, kde bydlíme.
Po téhle hádce s Pavlem taťka dva týdny nemluví, odmítá udělat první krok, a já jsem rozpolcená jasně, taťka má pravdu, ale mohl to říct mírněji, protože teď je Pavel uražený a nechce ho vidět, a já ho kvůli takové kravině nechci ztratit.
Taťka odmítá Pavlovi zavolat, a Pavel naopak tvrdí, že dokud se táta neomluví, nezavolá mu. Jediná, kdo z toho vychází dobře, je snad tak ta tchyně!
