Nemohla se tak změnit! Když Petr zahlédl bývalou manželku, ztratil slova.
To přece není ona. V životě tomu nedůvěřuju, že Libuše tak změnila vzhled. Petr se zastavil před výlohou luxusní restaurace Field a v tichu sledoval svou bývalou.
Zářivě blondýna seděla u okna a soustředěně psala na notebooku. Číšník přinesl sklenku čerstvě vymačkané šťávy a dortík zdobený malinami a jahodami.
Jak vypadá tak skvěle? A odkud má na ruce ten módní náramek? Určitě stojí miliony korun. Petr kousl ruku a ustoupil, aby si ho žena nevšimla.
***
Petr a Libuše se seznámili před šesti lety. Petr právě dokončil vysokou školu a nastoupil do známé stavební firmy. Jeho kariéra rychle nabírala na obrátkách.
Jednoho dne na veletrhu stavebních strojů potkal přitažlivou dívku u jednoho stánku.
Co tady děláš mezi těmi bagry? Pojďme radši na kávu. nabídl s úsměvem.
Rozproudila se řeč. Tichá a milá Libuše okamžitě upoutala Petrov pohled.
Taková žena je přesně to, co hledám. Nepochybná, vždy souhlasí. Bude to dokonalá podřízená manželka. pomyslel si.
Trochu tlustá, ale kdo jí pošle do posilovny? A když po porodu přestane mít čas, najdu si milenku. podal jí skleničku kávy.
A co tady na veletrhu hledáš? usmál se Petr, když vyšli ven.
Vlastně píšu povídky a sním o tom, že se jednou stanu scénáristkou. Libuše se tvářila poněkud zahanbeně a podívala se na Petra velkýma modrýma očima.
Právě jsem dokončila literární obor. Teď se teprve učím žít z toho. A pronájem si musím nějak zaplatit. odpověděla.
Skvělé. Nemá ani dům, ani pozemek. Z té šedé myšky můžu udělat cokoliv. Bude vařit, hlídat domov, vychovávat děti a poslouchat mě bez výčitek. pomyslel si Petr a hned začal chlubit se ve vzduchu.
***
Petr si koupil kávu v malém kiosku naproti a posadil se na lavičku, aby dál sledoval Libuši. Když Libuše vyšla ven, Petr znovu nemohl uvěřit svým očím.
Nádherný krok, liščí kožich Petr si nedokázal představit, že během tří let Libuše tak proměnila. A když nastoupila do lesklého sportovního auta, ztratil opět řeč.
Nemohla se tak změnit. Musela najít bohatého muže. To je jediné vysvětlení. Petr napil poslední doušek horké kávy a sevřel hrnek jako by chtěl zachytit únik.
Libuše mezitím odjela někam do neznáma.
Ten večer Petr dlouho neusínal. Po rozchodu Libuše zablokovala jeho účty na sociálních sítích. Petr, neschopen odolávat, si založil nový profil, aby mohl sledovat její fotografie.
Závidění, žárlivost, nenávist, vztek V noci, když si přisál půl litru vodky, projížděl celou paletu temných pocitů.
Nemohla tak změnit Byla to jen taková žádná, žádná se jmenovala. Vyrážel jsem ji beze zdrojů, bez peněz, bez bytu, bez vzhledu Odkud ty luxusní fotky? rozhořčeně zíral na to, jak Libuše pózuje v nejlepších světových hotelech, kupuje drahé kabelky a šperky.
Ztratila asi deset kilogramů Odkud ty křehké tvary? Plastické operace? Nebo neodchází z posilovny? Petr sevřel telefon a kníl.
***
Ráno si Petr vzpomněl na jeden z jejich rozhovorů.
To je blbost. A kdo to čte? Přečetl si novou povídku Libuše a zakroutil hlavou.
Každý má svůj vkus. odpověděla Libuše tiše. Mám už čtenáře.
Čtenáře? Petr se zasmál. Těm, co nemají mozek, může takové příběhy občas přijít.
Petře, proč to děláš drsným hlasem promluvila manželka. Už rok jsme spolu a ty nedokážeš přijmout, že mám i něco svého. Proč snižuješ to, co je mi drahé? Já tě vůbec nekritizuji za práci, do které se ztrácím celý den.
Přesně tak. křičel Petr. Kdyby jsi mi jako normální žena pomáhala v práci, byl bych méně v kanceláři.
A to je nápad. Petr vyskočil ze židle. Staň se už užitečnou, přestaň psát a pomáhej mi.
Cože, už nebudu psát? Libuše se zastavila u okna, šokovaná slovy manžela.
Tak tak, Libuško. Dostalo se, že už nebudeš psát, a místo toho budeš plnit mé úkoly. Petrovu hněv rozsvítil její tvář.
Ale, Petře, v těch příbězích je má duše Nemůžu jen tak zahodit celý život slzy zalily její oči.
Je mi to fuk. Nikdo kromě tebe to nechtěl. Teď jsi pro mě jen zbytečná. Každý den ti dám seznam úkolů, a ty je budeš plnit. zakázal.
To vůbec neznám Proč mi bereš to, co je pro mě důležité? Libuše vzlykla a odvrátila se.
Nevděčná. Rok tě už živím. Bydlíš v mém bytě, kupuji ti dárky, zavezl jsem tě k moři. vyčítal. Pomáhej mi, nebo skončíš na čtyřech stranách.
Nikdo tě nepřinutí. Když ti něco nevyhovuje, dveře jsou tamhle. po chvilce dodal a ukázal prstem na východ.
Libuše se zvedla, otřela slzy rukavicí a vypnula počítač. Petr už nikdy neviděl, jak její ruka tančí nad papírem.
***
Uplynul rok. Petr získal kontakty i kapitál. Něco naspořil, něco dostal z prodeje babiččina bytu. Otevřel vlastní stavební firmu.
Celý den Libuše pracovaly po jeho boku papíry, prezentace, řídila dělníky, organizovala jednání.
Po dalším roce postavil zástavbovou čtvrť a vydělal slušnou částku. Všechno v jeho vztahu s Libuší fungovalo, jen její vzhled už ne.
Stres a monotónní práce ji přiměly ke sladkostem. Libuše rychle přibírala na váze.
Kam se s tou sviněnou posuneme? Nemůžu s ní jít ven. Byla už před svatbou těžší, a teď je tak hrozná, že se mi zvrací. stěžoval si Petr kamarádovi v hospodě U Růže.
To je fakt ošklivé kamarád přikývl, když viděl fotky.
Čas najít Libuše náhradníka Petr po vypití piva nainstaloval seznamovací aplikaci. Myslel jsem, že si najdu milenku, až Libuše porodí, ale ona se stala fakt špatná. Zvrátit to už nelze.
Náhradu našel hned. Sportovní Oksana se na první schůzce přihlásila, že bude jeho novou společnicí, a už v luxusní pražské restauraci v soukromém koutě se s ním spojila. Oksana byla náročnější.
Líbí se ti, jak vypadám? šeptala mu do ucha v apartmánech s panoramatickým výhledem na noční město.
Samozřejmě, že ano Petr hladil její rameno jako peříčko.
Myslím, že mi stačí třicet tisíc na první období účesy, manikúra, kosmetika, posilovna Oksana vykládala, co potřebuje peníze. Petr však jen obdivoval její krásu a věděl, že si může dovolit vyšší úroveň.
Po měsíci Oksana úplně nahradila Libuši v Petrových představách. Petr skoro nechodil domů, kde každý večer čekala Libuše.
Připravila jsem ti těstoviny s pestem, jak máš rád pozdravila ho Libuše, když se vrátil po týdenní pauze s Oksanou. Jaká cesta?
V pohodě. odpověděl Petr.
Nic nebudu jíst. zamračil se.
Pojďme raději do práce. Jak nám jde? V Petrových očích se Libuše proměnila v obyčejnou zaměstnankyni. Přestože pracovala zadarmo, Petr byl k ní přísnější než k jakémukoliv jinému.
Po dalším měsíci Petr začal Libuši považovat za otravnou, a jeho podnikání trpělo. Smlouvy padaly, partneři odcházeli. Ve všech neúspěších obviňoval Libuši a rozvedl se s hromadným rozdělením majetku ona nedostala ani korunu. Petr ji jednou v noci vyhodil z domu.
A pak, o tři roky později Petr už nedokázal ani očím uvěřit.
***
Podle geolokace na fotkách žije teď v PrazeŽižkově, u nějakého bohatého magnáta. Petr seděl v kuchyni a mumlal pro sebe.
Mám tady schůzku s investorem, a její dům leží po cestě Zajdu se podívat Něco mi v tom nesedí. Šedá myš se nemůže tak snadno proměnit v růži. dopil poslední doušek kávy.
Najednou mu zazvonila zpráva od Oksany, která odjeli se svou matkou na dovolenou do Dubaje.
Petře, raději se rozejdeme Potkala jsem někoho jiného. Nic osobního. To byla dobrá zkušenost. Mé věci si vezme kamarádka.
A to jsem ti zaplatil! vybuchl Petr. Přemýšlíš, co jsem ti zaplatil za tu cestu? napsal rozhořčeně, nazývajíc ji nejhoršími slovy, jaké zná.
Ivo, jsi teď v rozrušení. Chápu to. Když přijmeš skutečnost, promluvíme si klidně. Teď tě na chvíli zablokuju. Vzpoura a hádky jen škodí mé kráse. zaznělo v hlasové zprávě a Oksana ho okamžitě zablokovala.
***
Po odmítnutí investora, v špatné náladě a bez zjevného důvodu, Petr jel do luxusního sídliště, kde bydlela bývalá. Po pár hodinách v autě a cigaretovém kouři čekal, až se přiblíží slavnostní auto s její řidičkou.
Petře, co tu děláš? zeptala se Libuše, když otevřela brány po tom, co Petr třikrát zaklepal.
Přišel jsem se podívat, jak si vedeš odpověděl otřesený.
Na Libušinu tvář se rozhostila nesnášenlivost, ale Petr chtěl zasát hluboko do jejího nového života, a tak snížil tón.
Omlouvám se, přišel jsem se rozmyslet. Hodně jsem si uvědomil, když jsi nebyla… Všechno tohle šlo špatně. snažil se najít slova.
Špatně? usmála se a zavrtěla hlavou. Zakázal jsi mi psát. Dva roky jsem ti zdarma pracovala, vařila, uklízela, hlídala domov. Věřila jsem ti, i když všichni říkali, že ti nic nepřijde A pak jsi mě jednou vypustil ven.
Tak se omluv, Ivo. přitiskla si ruce.
Mohl bys mě pustit dovnitř? Cítím se tu nepohodlně Petr se podíval na zem a zakopl malý kámen.
Možná Libuše vnitřně zvažovala, jestli mu dát poslední úsměv.
A kdo tě uživit bude? Poctivé úsilí nepostaví kamenný palác. zavrčel Petr závistivě, přičemž se rozhlédl po prostorném obývacím pokoji.
Nikdo mě neživí, Petr Všechno jsem si koupila sama. šla do kuchyně.
Lžeš vykřikl Petr a následoval ji.
A co tě překvapuje? Myslíš, že si nezasloužím své sny? postavila před něj skleničku s vodou.
Jak jak jsi během tří let změnila vzhled? Jak můžeš tak vydělávat, že žiješ takhle? otáčel pohár.
Vrátila jsem se k psaní, konkrétně ke scénářům. Napsala jsem pilotní epizody pro pár filmových společností, ale řekly, že moje tvorba je nesmysl. usmála se a upravila si čelenku.
Dnes jsem jednou z nejznámějších scénáristek v zemi Mé seriály a filmy běží na hlavních kanálech. dodala skromně.
Vzpomínám si, že jsi přišla se omluvit. Libuše usedla naproti Petrovi.
Je pravda, že nejlepší pomsta je vítězit nad svými nepřáteli svým vlastním úspěchem. V tu chvíli Petr byl naprosto rozbitý, hněv se vrátil jako vodopád.
Rozpad s Oksanou, odmítnutý investor, ohromný vzlet bývalé všechno to chtěl vyklopit na někoho jiného.
Byla jsi šedá myš, bez talentu, bez kontaktů, bez bytu A i kdyby bylo všechA tak Petr pochopil, že pravý klíč k úspěchu nespočívá v pomstě, ale v tom, že se nakonec naučí přijmout sám sebe a pustit minulost do ticha.
