Během rozvodu se bohatý manžel rozhodl, že své manželce nechá opuštěný statek ležící uprostřed zapomenuté krajiny. Avšak o rok později se stalo něco, co ho zcela překvapilo.
Jiří, víš dobře, že tě tady nepotřebuji, že ano? promluvila Denisa rozhodným hlasem. Navrhuji, abys jel zpět do Prahy.
O jakém městě to mluvíš? odpověděl vyčerpaně. Byl zrazen člověkem, kterému nejvíc důvěřoval, a už neměl sílu hádat se. Společně začínali od nuly, prodali byt a investovali vše do vlastního podnikání. Jiří přispěl jen maličkým pokojíkem v paneláku, zatímco Denisa zajistila úspěch svojí chytrostí a oddaností. Dlouho žili skromně, stěhovali se z nájmu do nájmu, ale nakonec si vybudovali určitou jistotu.
Postupem času se z Jiřího stal skutečný pán. Všechny majetky lstivě přepsal na své jméno, aby Denisa po rozvodu nic nezískala. Jakmile měl vše pod kontrolou, podal žádost o rozvod.
Připadá ti to férové, Jiří? zeptala se Denisa zklamaně.
Pokčil rameny s lhostejností.
Nezačínej s tím znova. Už dávno nijak nepřispíváš. Všechno je na mně a ty neděláš nic.
To ty jsi mi řekl, abych si vzala pauzu a věnovala se sobě, zareagovala klidně.
Jiří si nervózně povzdechl.
Už mám těchto nesmyslných debat dost. Mimochodem, pamatuješ na ten starý statek, co jsem dostal od bývalého šéfa, pana Novotného? Zemřel a odkázal mi ten bezcenný kus půdy. Pro tebe ideální. Když ho nechceš, nedostaneš vůbec nic.
Denisa se smutně pousmála. Moc dobře chápala jeho úmysly. Po dvanácti společných letech zjistila, že žila s někým úplně cizím.
Dobře, ale jedině, když mi to převedeš oficálně na jméno, řekla rozhodně.
Žádný problém, aspoň ušetřím na daních, usmál se ironicky.
Denisa už neměla co dodat. Zabalila si věci a ubytovala se v hotelu, rozhodnutá začít znovu, ať už ji čeká cokoliv opuštěný statek nebo jen prázdné pole. Zjistí, až dorazí na místo. Pokud to za to nestojí, vrátí se do města nebo najde jinou příležitost, jak svůj život postavit znovu na nohy.
Do auta si naložila jen to nejnutnější, zbytek nechala u Jiřího a jeho nové partnerky. Jestli si myslí, že bude moct dál těžit z její zkušenosti a rozumu, pořádně se plete. Jeho nová přítelkyně, kterou Denisa zahlédla jen párkrát, působila spíš povýšeně než chytře.
Jiří předal Denisě smlouvu se škodolibým úsměvem.
Hodně štěstí.
I tobě, odpověděla Denisa klidným hlasem.
Nezapomeň mi poslat fotku krav, zasmál se.
Denisa nezareagovala, zabouchla dveře auta a vyrazila. Když míjela poslední domy, rozplakala se. Nevěděla, jak dlouho sedí s hlavou na volantu, než ji probudilo opatrné zaklepání na okénko.
Jsi v pořádku, holčičko? Já a manžel jsme tě tu viděli stát a byli jsme trochu zneklidněni, ozvala se starší žena laskavě.
Denisa pohlédla na ženu a pak do zpětného zrcátka, kde zahlédla autobusovou zastávku. Lehce se pousmála.
Jsem v pořádku, jen mě to celé nějak dostihlo.
Starší žena s pochopením přikývla.
Vracíme se z nemocnice. Naše sousedka tam zůstala sama, nikdo ji nenavštěvuje. Míříš náhodou k Pelhřimovu?
Denisa překvapeně zvedla obočí.
Pelhřimov? Tam, kde je statek?
Přesně tak, i když dnes těžko říct statek. Majitel umřel a nikdo se o to nestará. Zvířata tam už živí jen pár místních, kteří je mají rádi.
Denisa se slabě usmála.
To je náhoda, právě tam jedu. Naskočíš, můžu vás svézt.
Stařenka si sedla dopředu a její muž dozadu na zadní sedačku.
Jmenuju se Denisa, představila se při jízdě.
Já jsem Blažena Čermáková a toto je můj muž Bohuslav, odpověděla žena ochotně.
Cestou se Denisa dozvěděla hodně o statku kdo tam v noci krade, kdo ještě stále chodí krávy krmit, jak špatně to tam vypadá. Když dorazila, viděla rozlehlá prázdná pole a skoro zbořenou stodolu s asi dvaceti kravami. Přesto se rozhodla zůstat a bojovat za nový začátek.
Rok se s rokem sešel a Denisa teď s hrdostí pozoruje, jak se po jejích zelených pastvinách volně pase osmdesát krav. Z opuštěného statku udělala úspěšné hospodářství. Nebylo to snadné musela prodat šperky, aby koupila krmivo, a vyčerpala poslední úspory. Ale teď její výroba mléčných produktů stoupá a zájem je dokonce i v sousedních krajích.
Jednoho dne jí mladá Alena přinesla noviny s inzerátem na chladírenské nákladní vozy za výhodnou cenu. Denisa v telefonu poznala číslo patřilo Jiřímu. S šibalským úsměvem poprosila Alenu, ať zavolá a nabídne pět procent navíc s podmínkou, že vozidla nikdo jiný neuvidí.
Když Denisa vozy přijela prohlédnout, potkala tam Jiřího, který jen nevěřícně zíral.
Ty to opravdu kupuješ? zeptal se nevěřícně.
Ano, pro ten statek, co jsi mi nechal. Je z něj výnosná firma a rozšiřujeme se dál, řekla Denisa vyrovnaně.
Jiří nebyl schopen odpovědět. Zatímco jemu se život rozpadal pod rukama, Denisa nechala minulost plavat.
Nakonec Denisa našla svoji lásku u Petra, opraváře, který jí pomáhá rozvíjet statek. Společně slaví křtiny své dcery, zatímco Jiří jen z dálky sleduje, jak se mu život rozpadá.
