Probudila se uprostřed noci a ucítila prázdnotu vedle sebe. Zmatená protáhne ruku, aby pocítila známé teplo svého manžela Petra.
Spánek se však nevrací a Petr už asi patnáct minut nevypadá, že by se vrátil do postele. Věřino srdce buší napjatě, posadí se a zahledí se do temnoty místnosti. Co když se stalo něco špatného? Možná mu něco udělalo?
Snaží se uklidnit, představuje si, že Petr jen probudil z nespavosti a zabývá se nějakou prací. Přesto ji neustálé znepokojení neopouští.
Nechce zbytečně ztrácet čas s obavami, opatrně vstane z postele a tiše pootevře dveře ložnice. Na špičkách se plíží ke kuchyni. Jakmile udělá pár kroků, ztuhne.
Uslyší mužský hlas. Petr mluví po telefonu. Reproduktor je nastaven dost hlasitě, aby Věra zachytila slova partnerky.
Ano, miláčku, už jsem zařídil letenky do Turecka, ozve se Petr s nadšením. Strávíme tam nezapomenutelný čas. Nikdo se o tom nedozví.
Věra cítí, jak jí zem pod nohama mizí. Její svět se v jednu chvíli rozpadá. Každé slovo, každá věta na ni útočí jako ostré břitvy.
Tolika let spolu, tolik plánů, radostí i strastí, které sdíleli bok po boku. Jak mohl takhle podvést?
Vrátí se do ložnice. Leží v temnotě a slzy jí stékají po tvářích. Srdce se jí trhá bolestí, v duši se míchá hněv, urážka i hořká zklamanost.
Nakonec pocítí rozhodnost, vstane, přistoupí k šatníku a začne balit Petrův kufr.
Když Petr vstoupí do ložnice, zahlédne ji s kufrem a překvapeně se zeptá:
Co se děje?
Věra na něj zvedne oči, plné zklamání a pevnosti.
Sbírám tvůj kufr, řekne klidně. Aby sis ho vzal s sebou do Turecka.
O čem to mluvíš? nervózně se usměje Petr.
Není co předstírat, Petře. Slyšela jsem tvůj telefonní hovor v kuchyni.
Petr se zjevně zachvěje, ruce mu se třesou. Chce něco říct, ale Věra ho přeruší.
Zbytek věcí si sám nějak poskládáš. Teď vem ten kufr a jezdi do hotelu, kam chceš. A po té dovolené už tě tady nechci vidět.
Tuto noc se Věrin život radikálně mění.
Když Petr odejde, znovu se uloží do postele, i když ví, že už neusne. Jedna myšlenka ji však neopouští: teď bude všechno jinak. Už nebudou žádné iluze, žádná bolest z podvodu. Konečně je svobodná.
Co si myslíte, udělala Věra správně? Nebylo by lepší mlčet? Podělte se o své názory v komentářích!
Přátelé, pokud chcete číst další naše příběhy, zanechte komentář a nezapomeňte dát like. To nás motivuje psát dál!
