15.května 2026
Dnes po tréninku se Vendula spěšně vracela domů. Slibovala mi, že uvaří rybí polévku, ale když otevřela dveře, našel jsem ji v kuchyni s sklenkou červeného vína.
Co se děje, Lado? Už ti došel trpělivost, abych tě čekal? zeptala se v roztržení. Posaď se, musíme si promluvit.
Nikdy jsem takového manžela neviděl zmateného a ztraceného. Co se stalo? zeptal jsem se.
Nevím, kde začít řeknu ti pravdu. Moje sekretářka Káťa je těhotná a já s ní odcházím, vydechla.
Vážně? To vypadá jako z špatné melodramy. Už jak dlouho?
Téměř rok. Když přišla, ihned mi věnovala pozornost. Je mladá, krásná a plná života, jako ty byla v mládí. Zamiloval jsem se do ní jako kluk! Chtěl jsem ti to říct, ale chyběla mi odvaha, nechtěl jsem tě zranit.
A teď? Vypadá to, že brzy budeme rodiče. Vždycky jsem chtěl mít vlastní dítě Igor pro mě zůstane jako syn, ale ne po krvi. Potřebuji dědice, abych mu předal svoje podnikání. S Káťou se cítím mladší. Asi mě dostihl středněvěkový krize, už jsi o tom slyšela?
Lade, jsem podlý, ale neobcházím tebe ani Igora. Budeš mít byt, auto, všechno. Budu tě podporovat penězi, jak jsem slíbil, a zaplatím studium. Koupil jsem nový dům, který bude na Káťu nakonec bude matkou mého dítěte.
Chápu, těžko odolat takové krásce jako je Káťa. Jsi pořád pravý muž. Dítě nedokážeš opustit to je čestné. Dík za finanční pomoc, neodmítnu ji, chci začít cestovat a žít pro sebe. Kdy se odstěhuješ? Můžu ti pomoci sbalit věci?
S údivem jsem sleděl Vendulu. Tak klidná… možná to tak bude lepší, bez hádek a krizí.
Sbohem, manželičku, díky za roky, co jsme spolu prožili. Bylo mi s tebou dobře. Život má svůj scénář možná najdu novou lásku a budu šťastná s jiným mužem. Tak odejdi, Káťa už určitě přemýšlí, že jsem ji pořádně přichytl.
Pospíchal jsem s kufry, nepříjemně se usmál a vyběhl do výtahu.
Zavřel jsem dveře a šel jsem do kuchyně. Vytáhl jsem láhev šampaňského z mrazáku, otevřel ji, naplnil sklenku a vypil. Mé manželství skončilo. Znělo to směšně, ale tak to bylo.
Nikdy jsem si nepomyslel, že se takhle rozpadne. Léta jsme žili v klidu, nebyla to vášnivá láska, ale byla tu zvyklost, úcta a vzájemná podpora.
Nemám co rozplývat slzy. Nový život, nová pravidla! Najdu si něco nového, peníze už mi budou přicházet. Je hloupé odmítat peníze, s nimi jsou i možnosti. Musím se však smířit s tím, že jsem teď osamocený.
Překvapilo mě, jak rychle se věci mění. Po přestěhování jsem se zapsal do tanečních kurzů po práci, o víkendech chodím do galerií, kina, na posilovnu. Šťastně mi pomáhá sousedka Irinka, která je sama a ráda mě doprovází.
Můj syn Igor studuje ve Zlíně a je zde jen zřídka. Jsem na sebe sám. Vařím jen to, co mám rád, ne musím se přizpůsobovat nikomu. Dělám, co mě baví, a nikdo mi nic nebrání. O novém muži ani nesní, a být sám není špatné.
Rozvod proběhl tiše a slušně. Na chodbě soudní haly jsem zahlédl Káťu krasavici, skutečný chuťový výběr mého bývalého manžela!
Ladislav každých třicet dní posílá peníze, jak sliboval. Vendula mu za tento štědrý krok dluží. Věděla, že peníze má, podnik roste, a může ji i Igora podpořit. Káťa o tom pravděpodobně nic neví, jinak by to nedopustila.
Uplynul rok. Život Venduly se moc nezměnil tanec, cvičení, pár výletů do zahraničí. Peníze od mě však přestaly proudit, a ona se neodvažuje zeptat proč. Asi Káťa zakázala. No, přejde to. Igor si vydělává při studiu, platí si i učebny. Peníze stačí na její potřeby.
Neděle, nic mě nechtělo spěchat. Vendula si užívala každý okamžik. Když vařila rybí polévku, zjistila, že jí chybí chléb, který měla ráda. Naskočila do obchodu a potkala mě před pekárnou.
Ládo, co tu děláš? zeptala se.
Vendulo, ahoj. Bydlím tady nedaleko, koupil jsem byt.
To je novinka! A Káťa? Dítě? Kdo se vám narodil?
Dcera To je celá drama. Káťa byla pošlápnuta konkurencí, získala mé důvěru, zamilovala se a pak mě nutila převést podnik na ni. Po narození dcery jsem vše podepsal pod tlakem. Nechal jsem si část na účtu, o které nevěděla. Nakonec mě vyhodila. Dcera není moje, podnik šel konkurenci. Dostanu se do šlamastyky, jako ve špatném melodramu.
Koupil jsem si byt, našel práci, neutíkám, ale starý život už není. Nemohu ti dál pomáhat. Omlouvám se. Teď už se se mnou možná ani nebudeme bavit.
Cítil jsem lítost. Vypadalo to jako poctivý šálek čaje, ale Káťa byla podvodnice! Dělal jsem vše pro podnik!
Blázen jsi, Lade! Pojď ke mně, právě jsem uvařila rybí polévku, tvou oblíbenou.
Sedli jsme si ke stolu, kde jsme roky sdíleli každodenní rozhovory, a povídali si o novinkách. Už ale nejsme manželé.
Občas si zavoláme, ale myšlenky na společný život už jsou pryč. Každý jde svou cestou. Vendula na tancích potkala muže, provdala se a je šťastná.
Pozval jsem ji na svatbu, přišla a byl jsem rád za její štěstí. Na svatbě jsem se seznámil se sestrou ženicha. O půl roku pak Vendula s novým manželem navštěvovala i mou svatbu.
Život je nepředvídatelný! Nesmíme se vzdát a neklást si konečné závěry, co se stane. Nikdy nevíš, co přijde, tak prostě žij a raduj se z každého dne.
**Poznámka:** Někdy se zdá, že ztráta je konec, ale ve skutečnosti je to jen další kapitola, která nás učí, jak být silnější a vděčnější za to, co máme.
