Co tu děláme? Proč vtrháme do cizího domu?

Všechno mezi námi je u konce, Boženo! Chci skutečnou rodinu, děti. Nemůžeš mi to dát. Čekal jsem dlouho, snil jsem. Potřebuji syna. Už jsem podal žádost o rozvod! Máš tři dny na sbalení. Až odjedeš, zavolej. Do té doby budu bydlet u mámy. Pospěš si, musím připravit byt pro dítě a jeho matku. Jo! Není se čemu divit moje budoucí manželka čeká dítě! Tři dny máš!

Božena mlčela. Co by mohla říct?

Dítě jí nešlo. Michal už pět let čekal. Během těch let tři neúspěšné pokusy.

Lékaři, ke kterým Božena odešla po stopách, tvrdili, že je zdravá. Proč to vždy selhávalo?

Božena vedla vždy zdravý životní styl.

Tentokrát ji na pracovišti zvalo nevolno, přivolali sanitku, ale všechno se rozběhlo jako rychlý proud

Dveře za Michalem zaklepaly a Božena, vyčerpaná, padla na pohovku.

Neměla sílu sbírat věci. Nevěděla, kam je s nimi dát.

Když se učila a před svatbou bydlela u tety, teta už není, a byt, který jí zanechala, prodal její syn. Vrátit se do vesnice k babičce? Hledat podnájem? Co s prací?

Otázek bylo mnoho a musely se vyřešit okamžitě

Brzy ráno se otevřely dveře a vstoupila tchýně.

Nejspíš spíš? Správně. Přišla jsem zkontrolovat, abys nic neodnesla.

Staré kalhoty tvého syna mi rozhodně nepatří. Přepočítáme si naše?

To je hrubá! Dřív jsi byla milá, slušná, tichá. Podívej, jak to dopadlo. Po prvním neúspěchu jsem Míše řekla, že nenarodíš dítě.

Přijdeš mi to říct? Raději mlč a hlídej mě.

Kam schováváš nádobí?!

To je moje. Zůstalo po tetičce, vzpomínka na ni.

Teď bude prázdno bez toho!

To mě nevadí. Ale vy dostanete vnuka.

Vezmi jen své!

Můj notebook! Kávovar, mikrovlnku taky, dali mi je kolegové. Moje auto jsem koupil ještě před svatbou. Tvůj syn má své.

Máš všechno, jen na děti nejsi schopná!

To už není vaše věc. Se mnou je v pořádku, snad Bůh chtěl takhle.

Vidím, že ti vůbec nic nevadí! Možná jsi to dělala schválně?

Mluvíte nesmysly. Těžko mi je i jen o tom přemýšlet.

Božena se rozhlédla po bytě, už nic nezbylo. Kartáč, rtěnka, papuče

Zdálo se, že něco důležitého zapomněla. Tchýně jí rušila soustředění.

Vzpomněla si chyběla stará sošička kočka. V ní byl malý tajemství, o kterém nikdo nevěděl, ani manžel. Uvnitř kočky byl set: náušnice a prsten. Neměly velkou hodnotu, ale byly drahocenné jako vzpomínka na babičku. Míša je vždy považoval za harampádí. Vypustil je? Všechny nepotřebné věci ukládal na balkon. Božena otevřela dveře

Co jsi tady zapomněla? Sebereš věci a odejdeš! znovu zazněl hlas tchýně. Loučíš se s bytem? Tak se rozluč! Na tebe to nečeká.

Konečně se kočka našla, všechno bylo na svém místě. Mohl už odjet.

Tady jsou klíče, sbohem. Doufám, že už vás už nikdy nebudu potkat.

Božena zamířila do kanceláře. Stále byla na nemocenské, ale požádala o dovolenou.

Všichni s tebou soucítíme, ale jak bez tebe? Stačí ti tři týdny? Prosím, buď vždy v dosahu. Bez tvých rad zůstane polovina projektů viset ve vzduchu.

Dobře. Odpočinout si dokážu. Děkuji.

Potřebuješ pomoc?

Ne.

Zařídím ti dovolenou i bonus.

Díky, to přijde vhod.

Božena už nehledala nový byt, jen se vydala domů, do vesnice. Nikdo ji tam nečekal, babička zemřela před třemi lety a matku nikdy nepoznala matka odešla při porodu.

A teď Božena už sama nemůže dítě.

Po hodině jízdy dorazila k domu. Jabloň, tulipány.

Poslední podzim, kdy byli s Michalem, grilovali, odpočívali.

Vjel autem na dvorek, klíč od garáže byl uvnitř.

Otevřela dveře a vstoupila. Ticho. Na stole špinavé hrnky a talíře. Proč minulýkrát nestihla všechno uklidit?

Ne, uklízela! Ale pak tu někdo byl.

Dva poháry, talíře, sáčky po džusu, láhve oblíbeného šumivého Míše. To rozhodně není podzim.

Takže v domě byl Michal, jen s kým?

Je to už jedno

Klíč od domu má jen Božena, možná manžel udělal duplikát. Čas vyměnit zámky.

Nový život, úklid, pak horká vana.

Božena se rozhodla smýt všechen špín, všechen minulý rozmar.

Když chtěla vyjít, zaklepali na dveře, potom na okno.

Kdo tam?!

Je všechno v pořádku?!

Ano zaskočila žena. Pojištění pro ženy

Promiňte.

Božena vyšla, před domem stál neznámý muž.

Omlouvám se, snad jsem vás vyděsil. Jsem váš soused, celý den vás pozoroval.

Viděl jsem, že jste zmizela, kouř stoupá z kamna. Přemýšlel, jestli se vám nic nestane

Díky, všechno je v pořádku.

Jste příbuzná Michala? Byl tu nedávno s manželkou Jste sestra?

Ne, jsem bývalá manželka. Skoro bývalá, vše je v procesu.

A dům je váš?

Můj.

Já jsem váš dočasný soused. Kvůli rodinným okolnostem tady jsem. Přítel mi dovolil přebývat. Rozvod také probíhá, zítra jsem volný. Promiňte, pokud vám nic nevadí, odejdu. Když budete potřebovat pomoc, dejte vědět. Jmenuji se Igor.

Já jsem Božena. Počkejte, můžete zaměnit zámek?

Ano. Řekněte, kdy, a udělám to.

Co nejdříve. Zítra koupím.

Podívám se a koupím, snad nepošlu vás špatně, ať nemám jet do města.

Dobře.

Už uplynuly dva týdny. Ještě týden dovolené a nastal čas vrátit se do města. Božena už nebyla ochotná hledat nové bydlení. Michal nevolal, nepsal. Došla jen zpráva o datu rozvodu. To bylo i dobře. Nechtěla ho už vidět.

Sobotu. Božena vstávala brzy, a Igor ji pozval na procházku k jezeru.

Zahájit nový vztah nebylo v jejím plánu, ale procházka nic nevyžadovala. Strávili hezky čas a vrátili se na oběd. U Boženina domu stála Michalova auto. Vidělo se, že právě přijel. Dveře auta se otevřely, vystoupil Míša a pomohl nastoupit těhotné ženě.

Božena a Igor dorazili ke schodům. Míša se snažil otevřít dveře do domu, ale

Co to je?

Co tu děláme? Proč v cizím domě?

Michal zůstal stát v šoku.

To je náš dům! prohlásila těhotná paní.

A kdo to řekl? Míša? To je můj dům, opusťte území!

Míšo, co říká? Kdo to je? Tvoje bývalá? Vypusť ji! křičela těhotná.

Božena s Igorem se zasmáli. Michal tiše posadil svou společníkyni do auta a odjeli.

Bude mít veselé život.

A ona mu dítě porodí. Já ne. Tři neúspěchy. Omlouvám se.

Autosalón v blízkosti

Rozvedli jsme se, protože moje žena nechtěla dítě

Čtyři roky po rozvodu. Náhodné setkání s bývalou tchýní v supermarketu.

Boženo, nepoznám tě. Dlouho tě sleduju. Ty jsi to? Jsi těhotná?

Ano, Božena pohladila svůj velký břich.

A Míš má problémy. Vnuk se narodil slabý, něco nebylo v mužské linii. Jeho žena uprchla, zanechala nám dítě. A ty sama chceš porodit?

Ne, nejsem sama. Mám rodinu. Čas je, čekají na mě.

Jak? Odpusť mi vše

Trpělivost vám přeji

Bývalá tchýně sledovala, jak Božena kráčí. Šla po boku Igora, který jednou rukou podpořil ji, druhou držel malá dívka, která připomínala matku

Dejte like a napište komentář, co si o tom myslíte.

Rate article
DoN
Co tu děláme? Proč vtrháme do cizího domu?