Proč neotevíráš dveře? Říkal Vít, když vstoupil do bytu a zastavil se ve vstupní hale.
Nechci! Ani nebudu. Hosté by měli předem oznamovat své návštěvy, a taky nesmí šoupnout se po skříních, ledničkách a policích.
To znamená, že nechceš? To je přece moje matka! Přijde ke mně! protestovala Natálie, zatímco si otírala kuchyňský stůl.
Tak ji přivítej! Jen ne v mém domě.
Viktorie, kamarádka z té samé firmy, se s mojí matkou dobře domluvila.
Kdybych teď začala vyjmenovávat, v čem je můj bývalý lepší než ty, oba bychom se zahanbily, prohlásil Vít.
O sobě si nejsem jistá, přerušila nervózně Natálie. Když vám oběma to s Viktorií tak dobře šlo, proč jsi se s ní rozešel?
Vít odvrátil oči a zamračil se, když pohlédl z okna.
No, stejně to znáš
Vím. Tak mi už nic neříkej o své Vicko, odřízla Natálie. Jinak se stanu tvou další bývalou.
Natálie už byla připravená uchýlit se k radikálním krokům.
Se Viktorem se seznámila téměř před rokem na společné akci. Poznala i tu stejnou Vicku, i když ne moc blízko, a Vít si ji přivedl s sebou. Pak však během několika měsíců zcela zmizela ze všech radaru.
Jednou Vít, když byl ještě pod mírnou intoxicací, přiznal, že se s ní rozvedl poté, co ho přistihl při nevěře. Dokonce pustil slzu.
Pro Natálii to znělo jako romantika: muž se nebojí ukázat své city, váží si lásky. Něco v ní zapnulo, chtěla ho potěšit a utišit.
Netajila, že ten něco byl spíše mateřský instinkt než ženský zájem, ale stačilo to, aby mezi nimi vznikl vztah.
Začínalo to krásně. Vít jí po práci nosil věci domů, posílal roztomilé zprávy a ptal se, jestli je v teple. Natálie se cítila obklopená péčí.
První starost jí přinesla zpráva od té samé Vicky.
Ahoj. Slyšela jsem, že se scházíš s Viktorem. To není moje věc, ale buď s ním opatrnější. Máte tam neodbytný duet s maminkou.
Natálie si to poznamenala, ale považovala to za maličkost. Láska přece překoná i takové překážky. Koneckonců, jestli mu to špatně šlo s jednou ženou, neznamená to, že to bude i s další.
Ahoj. Myslím, že to vyřešíme sami. Díky za varování, odpověděla Natálie a ukončila dialog. Nechtěla dál šťouchat do téhle konverzace, obávala se, že by to vypadalo nepěkně vůči Vítovi.
Vít se o její pohodlí vůbec nezajímal. Když jeho matka, Markéta Novotná, poprvé přišla bez předchozího oznámení, Natálie reagovala téměř klidně. Možná ani ona, ani Markéta nepochopili, jak nepříjemná ta situace může být. Nakonec Markéta jen chtěla vidět, s kým její syn žije.
Natálie poslala Vítovi, aby přivítal matku, oblékla se hrubě, poskládala si vlasy do copu a, se spánkem ve očích, vyšla vstříc potencionální tchyni. Už ve vstupní hale začala inspirovat skříňky v komodě.
Ahá, všechno je zamotané, řekla Markéta s úsměvem. A pak u vás budou ponožky v rozparech. Natálie, pojďme se nasnídat a já ti ukážu, jak složit prádlo tak, aby se nic nepromáčelo a neztratilo.
To místo Dobrý den znělo, jako by Natálie ztratila slova. Cítit, že cizí osoba tak nenuceně šmejduje po jejím prádle ve vlastním domě, se jí zdálo hrubé. Přesto odpovídat hrubostí na hrubost už na počátku vztahu byla špatná volba, tak to vydržela.
Ach, děťátko, máš pod očima kroužky! soucitně pokračovala Markéta. Potřebuješ okurkovou masku. Nebo raději zkontrolovat ledviny. Mám kamarádku
Natálie se usmívala, přikývla a předstírala, že ji baví poslouchat historky o cizích bolestech. Ve skutečnosti snila, jak by se co nejrychleji vrátila spát, protože byl teprve osm hodin ráno, volný den, a ona včera šla spát pozdě, myslela, že doplní spánek.
Návštěva Markéty se protáhla až do večera. Natálie dostala tunu kritiky a rad, jak správně zalévat květiny, čistit vanu a otírat lžičky. Dokonce se mohla trošku popracovat. Cítila se vymačkaná jako citron. A po celou tu dobu Vít ani jednou nepomohl, ani nenapověděl matce, že chtějí odpočívat.
Poslouchej, tvoje matka je vždy tak aktivní? zeptala se Natálie opatrně před spaním.
Byla otevřená velké rodině, ale chtěla si zachovat trochu odstupu.
No, taková je. A co? Chce jen kamarádit, odvětil Vít. Dřív jsme s Vickou bydleli u ní, bylo to útulné. Teď jí je sama nuda.
Doufám, že nebudeme žít ve třech, povzdechla Natálie.
A v čem je problém? Jsi proti mé matce? napjatě řekl Vít. S Vickou si s ní rozuměla, všechno bylo v pořádku.
Natálie mlčela. Vicko bylo o osm let mladší a měla ráda líbivé přátelství. Samozřejmě si s Markétou dobře rozuměla, znala všechny její kamarádky, jejich diagnózy, dokonce dokázala perfektně žehlit povlečení a péct koláče po tchyni.
Natálie však k takovému štěstí nechtěla přikládat ruku. Měla už vlastní životní zkušenosti a věřila, že čím méně okolí zasahuje do vztahu manžela a ženy, tím lépe. Vít ale měl jiný názor.
Moje mamka je velmi kontaktní. S kýmkoliv najde společnou řeč.
Jasně, jen ne každý bude nadšený, chtěla Natálie říct, ale nevyřkla to.
Horší pak přišla další návštěva Markéta přišla i následující den brzy ráno a tentokrát prováděla kontrolu lednice.
Kuřecí vejce? Pro Vítora jsem připravovala jen křepelčí, je to zdravější pro muže, prohlásila s důležitým výrazem. Vaše police jsou špinavé Pak to budete jíst. Natálie, umyj je
Vlastně neberu jídlo přímo z polic, pomyslela si Natálie.
Pak je umyjeme, Markéto, slíbila. Dneska bychom chtěli odpočívat. Víkend je takový.
Vít mezitím spal bez výčitek, zatímco Natálie musela snášet a rozptylovat jeho matku.
Právě tak! Víkend je den na vaření i úklid, nekompromisně prohlásila žena. Vem houbičku a hadřík. Příští víkend ti ukážu, jak připravit masový koláč, jak Vít miluje. Omáčím si prsty!
Natálie ztuhla, sevřela ruce na prsou. Nemohla už další den poslouchat cizí rozkazy.
Markéto, můžete si zapsat moje číslo? Abych mohla volat před návštěvou. Mám i své plány na další víkendy.
Volat? Nemůžu už přijet k synovi? zarmouceně přimhouřila oči.
Samozřejmě, jenže tvůj syn teď žije se ženou. Bylo by fajn, kdybychom všichni brali ohled na názory druhých.
S Vickou jsme takové problémy neměli, poznamenala Markéta s úšklebkem.
No, moje bývalá matka taky nevyrušovala ráno, odřízla Natálie. A přinášela koláče s třešní. Velmi chutné. Chcete recept?
Markéta se zamračila, na čele se jí rozprostřely vrásky hněvu.
Natálie, zamysli se. V naší rodině noční sýkorka nenahradí denního.
Pak odešla, ale v Natálii zůstala hořká stopa. Nevěděla, co dál. Vít neslyšel, jeho matka přicházela jako do svého domova. A přesto ve vztahu stále visela příze Vickiny.
Vickiny závitky byly chutnější její máma je učila, mohl Vít nechtěně říct při večeři.
Ať tě i ona naučí, budeš mi taky vařit.
Natálie podezřívala, že Markéta chtíše syna, ale nechtěla to rozebírat. Chtěla téhle kapitole ze svého života dát konec.
Další měsíc uplynul klidně, bez návštěv, ale brzy se vše opakovalo. Natálie se znovu probudila kvůli zvonku. Tentokrát se rozhodla neotevírat. Možná špatně, ale jak by se mělo dál narušovat její dům bez předchozího varování?
Během pěti minut se objevil Vít v chodbě, ospalý, rozmrzelý a zklamaný.
Proč neotevíráš dveře?
Nechci! A nebudu. Hosté by měli oznamovat své návštěvy a nesmí se šmejdit po skříních, ledničkách a policích.
To znamená, že ne? To je přece moje matka! Přijde ke mně!
No tak ji přivítej! Jen ne v mém domě.
Vít rozhořel takovou hádku, že ji slyšeli i sousedi. Křičel na Natálii, že odmítá jeho matku, a tedy i jeho. Markéta zároveň křičela, chtěla se dostat dovnitř a volala po telefonu.
Nakonec Natálie položila ultimátum.
Dost! Buď teď odejdeš, vysvětlíš matce, co slovo host opravdu znamená, a pošleš ji domů, nebo se rozejdeme!
Vít zvolil druhou možnost.
Natálie nebyla příliš smutná. Nestihli se ani rozloučit. Možná i tak lépe. Žít s někým, kdo má v balíčku příběhy o bývalých a vtíravou matku, si opravdu nechtěla.
O několik měsíců později se natáhlo nečekané zprávy. Vít měl novou milenku. Dozvěděla se o tom od společné kamarádky z té samé firmy.
Pracujeme spolu. Přestěhovala se k němu a jeho matce, ale už chce utéct. Žádá, abys ji poznala, usmála se kamarádka.
Opravdu? A proč?
Podle Vítovy matky jsi přece dokonalá žena: krásná, charakterová a výborná v kuchyni.
Nemluvíme teď o Vítově matce a o mně?
Asi jsou ti, kdo už nežijí s Vítěm, ti jsou teď šťastní, zvedla ramena kamarádka.
Od té chvíle Natálie poslouchala cizí názory, ale zachovávala si vlastní rozum a nebralá vše za pravdu. Byla opatrná i k mužům, kteří neustále zmiňovali své bývalé a byli bolestně připoutáni ke svým matkám.
S takovým machom život prostě nevyjde, protože matka vždy bude na první místo. Možná to tak má být, ale v rozumných mezích. Souhlasíte?
Přátelé, pokud chcete číst další naše příběhy, zanechte komentář a nezapomeňte na lajky. To nás motivuje psát dál.
