Vy odlišujete koření jen podle štítků vobchodu! A baňky jen vzavařených džemách jste viděli! zamumlala rozhořčená sousedka Jarmila.
Valentýna sVáclavem přijeli na svou chatu. Koupili ji na podzim ateď se rozhodli vše upravit. Dům byl pěkný, ikdyž vzimě zima vřela, ale se zahradou aostatními věcmi byl před nimi spousta práce.
Starý sad musel získat božský vzhled. Novou saunu si už objednali, za týden ji dovezou apostaví, jen místo je potřeba vybrat. Ksauně chtěli ještě přístřešek na prádlo, dřevěnou přístřešek na dříví aaltán. Děti slíbily, že přijedou apomohou se vším.
Tady je klid, můžeme celý rok žít. My už jsme důchodci.
Prohlédl jsem sklep, jen dveře je třeba vyměnit.
Já jsem prohlédla zadní verandu. Pamatuješ, mluvili jsme oaltánku? Není to kničemu. Na verandě je velký kulatý stůl, staré židle.
Stačí jen je opravit abudou sloužit ještě stovku let. A výhled do zahrady. Budeme pít čaj aobdivovat. Itam je třeba vyměnit dveře, mám pocit, že někdo vzimě nebo nedávno byl vdomě.
Přesně tak. Dveře jsou první. Všechno uděláme na zadním dvoře, aby to zulice nebylo příliš vidět aaby to bylo hezké. Před domem bude luční květinová výzdoba.
Květy už jsou, jsou to stálezelené keře, stačí jen určit, kde aco. Možná bude třeba něco přesadit. Ale letos to necháme tak.
Za týden dorazila sauna, přijeli děti azačala úprava pozemku. Sousede přišla poznat, její vnoučata se neustále točila kolem domu.
Máte vnoučata?
Ano, přijdou.
Proč stavíte tak vysoký plot? My sokolními sousedy jsme se bez plotů obejít dokázali.
Bez plotů? Co tu tedy bylo? Právě jsme ho rozebrali. Plot byl, jenom spadl. Vám to nevadilo, ale nám je důležitý pořádek. A nebojte se, žádné metry jsme vám neodtrhli. Plot stojí přímo na hranici pozemku.
Nepřijde vrata? Vždycky jsme měli vstup.
Myslíte tím mezi námi? Ne, taková možnost není. Vstup jen zulice.
A jak budou děti běhat, vaše inaše? Vidím, že jste pokáceli jabloně, děti je milovaly.
Nepokáceli, jen jsme provedli řez a vyčistili. A zasadili nové. Ať vaše děti lezou po vašich jabloních.
Všechno je uvás nové. Proč pak keře podél našeho plotu?
Keře podél plotu jsou pro krášení!
Jarmila odešla, ale brzy se vrátila sdalšími otázkami. Její vnoučata běhala pozahradě Valentýny aVáclava, dokud nebyla postavena nová vrata.
Už jste se tu dobře usadili, znovu řekla sousedka. Zůstanete tady vzimě?
Čas ukáže.
Proč jste zavřeli vrata? Děti vždy hrály míč před domem, bylo to praktické arovné. Na silnici projížděly auta, tady je bezpečno.
Mám vše obsazené záhony, ne tak jako vy. Vy odlišujete koření jen podle štítků vobchodu abobule jen vdžemu. Smnou se přátelit musíte.
Vrata jsme zavřeli před cizíma očima aaby vaše vnoučata tady nevládla. Před dvěma dny uvolnili naše slepice, žádnou znich jsme nenalezli.
Máte isliepky? Takže se chcete usadit?
Už tady žijeme.
Na konci srpna oslavili narozeniny Václava. Přijeli děti ivnoučata, sešla se celá rodina. Muži opékali maso, ženy připravovaly saláty azakrývaly stůl na verandě.
Ahoj, přišli jsme pozdravit sousedy, jak se říká. Vždycky jsme takhle přišli, bez pozvání. My jsme sousedé. Děti už ráno všechno vědí.
Připravujete se, hosté jsou tady, tedy je svátek. Posadíme se. Děti budou mít společně radost. A konečně je čas svámi spřátelit se.
Tak jsme vám snad neřekli, že vás nepozýváme. U nás se schází jen rodina, svátek je rodinný. Naše vztahy jsou sousedské, ne rodinné.
Možná se jednou změní. Děti vyrostou. Třeba se ivzdáleně spřízníme, odpověděla Jarmila súsměvem.
Ať jí lidé říkali co chtěli, ona stále měnila plány aneodcházela. Její vnoučata už lezla všude. Roztrhla jabloně ihrušně, vyšplhala se na střechu sauny, dobře, že nespadla.
Pak je zaujaly kameny kolem domu. Někdo znich začal házet do nafukovacího bazénu. Nepozorovali to hned. Děti se rozběhly sradostným výkřikem, když voda vybuchla.
Už se blíží podzim, bazén je čas uklidit, řekla sousedka. Děti se pobavily.
Je čas domů!
My jsme se ještě neseděli, děti jsou hladové. Přijďte kstolu!
Svátky se zkompromitovaly, ale další už čekaly. Otýden později děti přijely znovu. Oslavovali už třicet pět let společného života Valentýny aVáclava.
Někdo se hned rozhodl zavřít vrata. Jak se později ukázalo, byl to nejmladší, jejich sedmiletý vnuk.
Slyšeli jsme, jak někdo tluče na vrata. Celá rodina předstírála, že se nic neděje. Vzduch voněl šašlikem ačerstvostí. Zchladlo.
Kdy vás čekáme ve městě?
Přemýšlíme. Přichází podzim, odpočineme si, pak uvidíme. Ještě musíme sbírat jablka. Úroda letos výborná. Líbí se nám tady vše, kromě Jarmily, ale ona nám nevadí. Naučili jsme se bez ní žít.
Všichni se společně zasmáli.
Hosté se rozptýlili aValentýna sVáclavem zůstali. Předeněj čeká podzim, pak zima Zkusí to. Ajestli se nepodaří, vždy se mohou vrátit do městského bytu vPraze.
Jarmila odešla. Ukázalo se, že svnoučaty má školní povinnosti. Dcera nezvládá, babička pomůže. Václav aValentýna si jen povzdechli úlevou. Bůh dává takové obtížné sousedy
Co si otom myslíte? Dejte lajk.
