Deník, 12.května2024
Proč neotevíráš dveře? Nechci! A nebudu. Hosté by měli předem oznamovat, kdy přijdou, a nesmí se prohrabávat v skříních, lednici ani v zásuvkách. Co tím myslíš, že to neděláš? To je přece moje matka! Přijela ke mně! No tak ji přivítej, jen ne v mém bytě.
Viktorie se s mojí matkou vždycky domluvila lépe.
Kdybych teď začala počítat, v čem je můj bývalý lepší než ty, oba bychom se museli stydět, řekla Jana, nervózně otírajíc kuchyňský stůl. Pokud vám oběma bylo s Viktorií tak dobře, proč jsi se s ní rozešla?
Vít se zklamaně odvrátil a zamračeně pohlédl z okna.
Říkáš si to sám, víš, o čem mluvíme
Vím. Tak mi už nevyprávěj o svých Viktoriích, přerušila Jana. Jinak se stanu tvou další bývalou.
Jana už byla připravená k radikálním krokům.
S Viktorem se setkala téměř před rokem na společné akci. Znála i tu samou Viktorku, i když ne moc zblízka, a přivedla Vítě s sebou. O pár měsíců pak zmizela z našeho povědomí.
Jednou Vít, ještě pod vlivem alkoholu, přiznal, že se s ní rozešel, když ho přistihl při nevěře. Slzu i přiznal.
Jana to považovala za roztomilé: muž se nebojí ukázat city, má rád lásku. Něco v ní zaznělo, chtěla ho utěšit a soucítit.
Uvědomila si, že to, co ji hnalo, byl spíše mateřský instinkt než ženský zájem. Přesto byl to impuls, který spustil naše vztahy.
Začalo to hezky. Vít po práci přicházel, vozil mě domů, každý den mi posílal milá zprávu a ptal se, jestli jsem se dobře oblékla. Cítila jsem se obklopená péčí.
Poprvé jsem se znepokojila, když mi napsala Viktorie.
Ahoj. Slyšela jsem, že chodíš s Viktorem. To samozřejmě není moje věc, ale buď s ním opatrnější. On má s matkou pevný, těsný dvojice.
Poznamenala jsem to, ale myslela jsem si, že jde o drobnost. Láska a takové překážky se překonávají. Koneckonců, když mu to nevyšlo s jednou ženou, neznamená to, že s další bude totéž.
Ahoj. Myslím, že to vyřešíme sami. Přesto díky za varování, odpověděla jsem.
Nechtěla jsem dál tahat ten rozhovor připadala mi jako nezdvořilá k Vítovi.
Vít se o můj komfort vůbec nestaral.
Když jeho matka, Markéta Pavlová, poprvé přišla bez předchozího varování, reagovala jsem téměř klidně. Možná oba nevíme, jak nepříjemné to může být. Nakonec si myslím, že Markéta jen chce znát muže, se kterým žije, a mít o něm představu.
Poslala jsem Vítovi, aby matku přivítal, rychle jsem si stačila vlasy svázat do culíku, vzala jsem si na sebe starou pyžamovou košili a, s očními pytlíky, vyrazila poznat potenciální tchyni. V tu chvíli jsem už kontrolovala zásoby v šatníku v obýváku.
Ahá, všechno je rozházené, s povzbudivým úsměvem poznamenala Markéta. Až vám budou ponožky v nepáru. Teď si dám snídani a naučím tě, jak skládati prádlo, aby se nic neztrácelo.
Místo dobrý den se mi zdálo, že říkat, že jsem zmatená, je jako mlčet. To, že cizí osoba tak nenápadně prohledává můj šatník v mém vlastním bytě, mi připadalo drsné.
Ale odpovídat drsně na drsnost hned na začátku vztahu jsem nechtěla, tak jsem to vydržela.
Ach, dítě, máš přece pytlíky pod očima! soucitně pokračovala Markéta. Musíš si udělat okurkovou masku. Nebo radši zkontrolovat ledviny. Tady je kamarádka
Usmívala jsem se, kývala a předstírala, že mě baví poslouchat cizí zdravotní příběhy. Ve skutečnosti jsem jen chtěla co nejdříve spát, byl už osm hodin ráno, byl to víkend, a včera jsem šla spát pozdě, aby jsem si dopřála víc odpočinku.
Markétina návštěva se protáhla až do večera. Dostala jsem tunu kritiky a cenných rad, jak správně zalévat květiny, čistit vanu a leštit lžíci. Dokonce jsem si mohla něco vyzkoušet. Cítila jsem se vymačkaná jako citron. A během celého toho Vít ani jednou nenabídl pomoc, ani nenamítl matce, že by chtěli klid.
Víš, tvoje matka je vždy taková aktivní? opatrně jsem se zeptala před spaním.
Měla bych radši velkou rodinu, ale chtěla jsem mít i trochu prostoru.
No, prostě chce mít kamarády, odpověděl Vít s pokrčeným rameny. Dřív jsme s Viktorií bydleli u ní, bylo to útulné. Teď je jí sama nuda.
Doufám, že nebudeme žít ve třech, povzdechla jsem.
A v čem je problém? Bojíš se mojí matky? napátral Vít. S Viktorií si s ní rozuměla, všechno bylo v pohodě.
Zmlkla jsem. Viktorie je o osm let mladší, ráda se přibližuje lidem, a proto s Markétou přátelila. Možná znala všechny Markétiny kamarádky po jménu i podle diagnózy, perfektně žehlila povlečení a pekla koláče po receptu tchyně.
Ale já nechtěla přistoupit na takové štěstí. Měla jsem už nějaké životní zkušenosti a byla jsem přesvědčená, že čím méně cizích zasahuje do vztahu manžela a ženy, tím lépe. Vít ale měl jiný názor.
Moje matka je moc komunikativní. Najde si společnou řeč s kýmkoli.
Jen ne každý bude rád, chtěla jsem říct, ale neřekla jsem to.
Dále to bylo horší. Markéta přišla i následující den, znovu brzy ráno. Tentokrát provedla inspekci lednice.
Vejce? Vařila jsem Vítovi jen křepelčí, jsou zdravější pro muže, prohlásila vážně. Police jsou nějak špinavé Pak to všechno sníte. Natáhni se a umyj je
Vlastně je nejekuji přímo z polic, pomyslela jsem.
Pak je umyju, Markéto Pavlová, slíbila jsem. Dneska chceme odpočívat. Víkend přece není jen tak
Vít mezitím spokojeně spal, zatímco já musela snášet a bavit jeho matku.
Přesně tak! Víkend je dnem na vaření i úklid, nekompromisně prohlásila žena. Vem houbičku a hadřík. Příští víkend tě naučím připravit masový koláč, jak Vít miluje. Polské si přejíš!
Zamrzla jsem, ruce jsem si překřížila na prsou. Už jsem nechtěla druhý den poslouchat cizí pokyny.
Markéto Pavlová, můžete si zapsat moje číslo? Abych mohla před návštěvou zavolat, možná budu mít plány i na další víkendy.
Volat? Nemůžu už přijet na návštěvu ke svému synovi? zarmouceně se zamračila.
Samozřejmě, že můžete. Jenže váš syn už bydlí s partnerkou. Bylo by fajn, kdybychom si navzájem vycházeli vstříc.
S Viktorií jsme takové problémy neměli, poznamenala Markéta s úšklebkem.
U mého bývalého matka také nechodila v ranních hodinách, odříkala jsem. Přinášela koláče s třešní, výborné. Chcete recept?
Markéta se zarostla, záhy se jí rozsvítily oči hněvu.
Jano, přemýšlej. V naší rodině nocní slavík neotravuje denní.
Pak odešla, ale po zbytku dne mi zůstala těžká tíha na srdci. Nevím, co dělat. Vít neviděl, jak jeho matka přichází jako k hostům do našeho domu. A hlavní obtíží byl stín Viktorie, který se mihotal v našich vztazích.
A Viktorie měla lepší zapečené rolády její matka je učila, mohl Vít zmínit během večeře.
No, ať tě ona taky učí, budeš mi pak vařit, odpověděla jsem s úšklebkem.
Myslela jsem si, že Markéta chce syna nasadit, ale o tom jsem raději nemluvila. Chtěla jsem tuhle kapitolu z života vymazat.
Další měsíc proběhl v klidu, bez návštěv, ale pak se vše opakovalo. Znovu jsem se probudila kvůli zvonku. Tentokrát jsem se rozhodla neotevírat.
Špatně? Možná. Ale nebylo to fér, aby se lidé vrhali do mého bytu bez předchozího upozornění po všem, co se už stalo.
Za pět minut do haly vyšel Vít ospalý, rozmrzelý, dokonce naštvaný.
Proč neotevíráš dveře?
Nechci! A nebudu. Hosté by měli předem dávat vědět, kam přijíždějí, a ne šmejdit po skříních, ledničkách a policích.
Co tím myslíš, že to neděláš? To je přece moje matka! Přijela ke mně!
Tak ji přivítej, ale ne v mém bytě!
Můj výbuch byl slyšet i sousedy. Vít mi křičel, že odmítám jeho matku, a tím i jeho samotného. Markéta křičela a telefonovala, žadala, aby ji pustili dovnitř. Nakonec jsem položila ultimátum.
Dost! Buď ji hned odešleš a vysvětlíš matce, co slovo host opravdu znamená, nebo se rozejdeme!
Vít si vybral druhou možnost.
Nebyla jsem příliš smutná. Vlastně jsme to ani nestihli rozloučit. Možná je to tak lepší. Žít s člověkem, který má k sobě přivázané příběhy o bývalých a vtíravou matku, jsem nechtěla.
O pár týdnů mi přišla nečekaná zpráva. Vít měl novou milenku. O tom mi řekla společná kamarádka ze stejné skupiny, kde jsme s Viktorem vycházeli.
Pracujeme spolu. Přestěhovala se k němu a k jeho matce, ale chce utect. Požádala mě, abych ji představila, usmála se kamarádka.
Přesně? Na jaký důvod?
No, pokud věřit Vítově matce, jsi prostě dokonalá žena krásná, s charakterem, a umíš vařit.
Tohle je o Vítově matce a o mně?
Asi se s tím, kdo už není s Vítěm, zachází lépe, povzdechla kamarádka.
Od té chvíle jsem poslouchala cizí názory, ale zachovávala si vlastní rozum a nebrala každé slovo za pravdu. Zároveň jsem byla opatrnější k mužům, kteří neustále vyťukávají bývalé a jsou přítomně připoutáni k mateřským hlasům.
Macho, které má matku na první místo, tě nikdy neuspokojí. Může to být správné, ale jen v rozumných mezích.
**Poučení:** když se do vztahu vmíchá rodina, je třeba nastavit hranice hned od začátku, jinak se domovní dráty snadno zapletou a vztah se rozpadne.
Konec deníku.
