Co to tady zase po nepořádku? Zavolej své rodině, ať přijedou udělat pořádek, vztekla se Lada. Já nebudu uklízet po nich. Stačí mi, že pořád peru povlečení po tvých kamarádech. Přespávali v naší chalupě!
Poslouchej, mamka volala, řekl Štěpán během večeře. Plánují s rodinou na víkend grilovat.
Radost, odpověděla Lada. Ať jedou, ať už není důvod, proč bychom tady zůstávali. ze svokry Lada stále neměla ráda.
Přeci chtějí jet k naší chalupě,vysvětlil Štěpán. Nemají vlastní, a já v sobotu musím do autoservisu. Říkal to jako naprostou samozřejmost. Řekl, že nepojedeme na víkend, a proto mamka žádala klíče.
Ladě nezbylo nic jiného, než souhlasit, a to později lítovala. Když následující víkend odjeli se Štěpánem na chalupu, zůstala jako přikovaná. Chalupa vypadala, jako po útoku.
Bobule byly natržené, podlaha špinavá, na sporáku samotná konvice se starým vývarem. Zkuchyňského okna chyběla závěs. Lada nechápala, co se to stalo. Štěpánovi rodičům už bylo šedesát let.
Všechno mu řekla.
Co to tady zase po nepořádku? Zavolej své rodině, ať přijedou udělat pořádek, opakovala Lada. Nechci po nich uklízet. Stačí mi, že pořád peru povlečení po tvých kamarádech. Přespávali v naší chalupě!
Přijdeš na to, že jsi přepracovaná. Vlož to do pračky, vyndej a pověs.
Co kdyby sis to příště udělal sám! křičela. Jsi spokojený s tím, jak vypadá naše pozemek a chalupa?
Štěpán ale nevolal nikam. Lada sním přestala mluvit, ale nakonec se usmířili. Manželé spolu byli jen dva roky, vzali se zlásky, ačkoliv Lada nyní často přemýšlela, že to byla spěšná volba. Děti ještě neměli.
Všechno běželo jako vždy práce, domov, práce, domov. Ovíkendu chodili na procházky nebo s kamarády do přírody. Všechno se změnilo, když se Ládina matka najednou provdala a přestěhovala se do jiného města. Rodinná chalupa připadla Ladě.
Poté ji najednou všichni příbuzní manžela začali milovat. Každý chtěl přijít na chalupu na gril. Všichni věděli, že šašlik chutná lépe venku!
Příbuzní se objevovali jako zhoufky bratranci, tetičky, strýcové, dokonce ibabička Štěpána, všichni chtěli řeku a gril. A také Štěpánovi kamarádi.
Všichni přicházeli ina nocleh. Štěpán obvyklým způsobem připravoval gril. Ladu to začalo otravovat, ale nechtěla kazit vztahy srodinou a přáteli. Musela něco změnit.
Teď už na víkendy čekala snapětím. Když se Lada a Štěpán vdávali, jeho matka už byla ve stáří. Měla syna pozdě, ale také dceru, sestru Štěpána, odeset let starší. Svokra pocházela zvesnice a vždycky věřila, že vše je společné.
Svokra a sestra Marie sbíraly na chalupě všechno krémy, šampony, houbičky iLadiny pantofle. Pak znovu zavolala svokra a požádala Štěpána oklíče. Tentokrát Marie chtěla odvézt svou šéfku. Plánovali odpočinek a gril.
Aopět se Lada nezeptala, co si otom myslí.
Dáme klíče mámě, řekl Štěpán. Samozřejmě si pamatoval Ladinu reakci po předchozím návštěvu, ale nechtěl to rozebírat.
Lada pochopila, že musí něco udělat, aŠtěpán se ocitl naopačné straně. Prošla si různé možnosti, zavolala matce a stížně si stěžovala.
Zavolám zpátky, stručně odpověděla.
Po dvaceti minutách zavolala a řekla, že na chalupu přijde její sestra smanželem a budou tam chvíli. Neboj se, teta Alena ti pomůže.
Lada se zachvěla. Tetu Alenu vždycky obávala; vdětství ji posílali na letní prázdniny ktety a ty vzpomínky ji provázely celý život. Alena Borová uměla vychovávat.
Teta volala večer.
Co ty, neteř, jak jsi tak tichá? Už mi měla zavolat. Ajak se chovat,ptala se. Lehce se leknout nebo radikálně? Ateta Alena se zasmála v předzvěstí.
Lada se zachvěla.
Řekla jsi jim, že chalupa je tvoje? upřesnila teta.
Nepamatuju si, ale všichni jsou si jisti, že je moje.
Neboj se, dítě, vše zvládneme.
Vneděli zavolala rozhořčená svokra.
Chalupu jste prodali? křičela. Kde jsou peníze? Proč nám nic neřekla?
Ukázalo se, že vsobotu přišli na chalupu Marie se šéfkou a svokra smanželem. Napozemku už pět lidí grilovalo.
Kdo jste? vyjekla Gábina Pavlíková.
Avy, kdo jste? zeptala se reprezentativní žena a šla knim. Jsem majitelka chalupy, neznám vás, kde jste se dostali, odkud máte klíče?
Svokra se začala zahanbovat. Sestra Štěpána se snažila něco vysvětlit orodinných vztazích a předaných klíčích. Gábina Pavlíková na to jen mlčela.
Nakonec jí klíče odebrali, slušně ji požádali, aby odešla a nevracela se. Jinak slíbili vyšetřit, odkud má cizí klíče.
Lada zvzdálenosti slyšela, jak svokra křičí do sluchátka. Štěpán nic nechápal, ani slovo nedokázal doplnit.
Dej sluchátko manželce, předal Štěpán telefon Ladě. Chalupa není tvoje! řekla svokra slavnostně.
Avy jste se vůbec ptali? snažila se Lada mluvit klidně. Myslíte si, že vše kolem vás je inaše?
Věděla jsi, že Marie pozvala na chalupu svou šéfku? Víte, jaké to může mít následky? Šéfka má sice propouštění, akdyž ji propustí, bude to na tvém svědomí,řekla rozzuřeně Gábina Pavlíková.
Ajá co mám dělat? Teta Alena přijela odpočívat, nezeptali se na mě. Kupte si vlastní dům a odpočívejte tam,odvážně odpověděla Lada. Vy jste bez té chalupy žili a teď už jenom takovéto.
Po tom už tam nepojedu, aani moje příbuzná ne,rozzuřil se Štěpán.
Poprvé se pohádali. Štěpán byl uražen. Marii propustili.
Nikdy ti to neodpustím,prohlásil. Moje rodina tě miluje, ale ty nás podvedla.
Lada byla přesvědčená, že Marii propustili zjiného důvodu. Najednou si uvědomila, že všem vůbec nevadí. Anebyla první, kdo to zažil. Jejich vztah smanželem skončil vslepé uličce.
Mami, myslím, že se sŠtěpánem rozvádím.
Rozhodni se sama, už jsi dospělá. Kam budeš žít? Apartmán jsem pronajala. Jeď kAleně.
Díky, samozřejmě,překvapila se Lada. Asi si pronajmu byt.
Lada podala žádost o rozvod. Pronajala si byt a odjela od manžela. Na chalupu už nejezdí.
Ztoho všeho plyne, že otevřená a upřímná komunikace předchází zbytečným konfliktům a zachovává klid vrodině.
