Velký rozvod
Přesně čtyři roky vydrželi Novákovi v manželství. Ale i když se snažili hrát na nekonečnou lásku, prostě nezapustili kořeny ve své zahrádce rodinného štěstí. Na obzoru se rýsoval rozvod.
A to se takhle jednoduše rozvedete a hotovo? ptala se moje kamarádka Hanka mojí ženy Martiny Novákové, když ji pozvala na utopení stresu ve formě kulatých italských sendvičů.
Jo. Co nám jiného zbývá? Probrali jsme to. Pro oba to bude lepší…
Jasně, neřeším samotný rozvod – spíš jak to pojmete. Měli byste si to nějak lidsky užít, dát tomu tlustou tečku, víš?
Jsem poslední dobou fakt ve stresu, nemusíš šťourat do rány, ohradila se Martina, která z žalosti střídala pizzu s ananasem s tou s mořskými plody.
Ale já to myslím dobře pro tvůj rozvod! Svatbu jste měli famózní, ještě teď splácím půjčku za ten váš dort. Tak proč si teď nerozvést pořádně? S restaurací, kolonou aut, moderátorkou a slavnostním pálením mostu? To bych si dala říct!
To se dělá?
To by se mělo dělat!
Já ale mám sotva peníze, teď budeme muset dělit majetek. Povlak na polštář roztrhneme na půlku.
Znám jednu paní, která ti to celé zařídí za pytel brambor. Zbytek pokryješ dárky. Ale teď pojďme něco vymyslet na rozvodovou rozlučku. Něco domácího a slušného, ať se důstojně rozloučíš se svatým manželstvím.
Jako vždycky naplánujeme s holkama setkání a nikdo nedorazí, protože všichni mají manžely a děti?
Nejlepší možnost!
Druhý den přijely Martina s Hankou do kanceláře organizátorky, která se jmenovala Jitka. Z nějakého důvodu je přivítala v obchodním centru za pokladnou palačinkárny, kde zároveň přijímala objednávky.
Pomůžeš nám? zeptala se Hanka a vysvětlila situaci.
Jistě! Už to vidím! Jitka protočila oči a začala plánovat: Nevěsta krásná, v černých šatech jako na pohřeb, přísahá, že už nikdy, za žádných okolností. Ženich ve svých trenkách, které teď může konečně nosit pořád, pronese slavnostní nechci. Všichni jdeme pak do zástavy a slavnostně tam prodáme prsteny. Hosté skandují: Suché!, Polosuché! … No, ještě to promyslím, prohlásila Jitka a najednou zařvala až mi zalehly uši: Objednávka šedesát čtyři, hotovo!
Můj nastávající exmanžel, Petr, nápad nečekaně uvítal, zato rodiče byli proti.
To je ta vaše moderní móda. My jsme se dřív tiše rozvedli a nenáviděli se až do smrti, reptali obě strany rozhádaného páru. Na rozvod vám nedáme ani halíř.
Za týden bylo vše připravené. Podle Jitčina scénáře slavnost začínala vykupováním ženicha. Petr musel opustit byt a projít sérií úkolů soutěží, písniček aby se mu všichni snažili pomoct a zaplatili mu úplatek, jen aby už zmizel. Protože bylo dvanáct pater, směl jet výtahem. Do výtahu mu naložili jeho věci i svědka.
Jitčin bratranec, major u policie, pozval na oslavu kriminalistického fotografa, co dokumentoval každý detail. Po tomhle rozvodu bylo devět lidí zapsaných v nějakém registru.
A teď do úřadu! ohlásila slavnostně Jitka, když byli všichni dole.
Podle novodobé tradice si Novákovi ještě naposledy sedli do auta spolu, aby po rozvodu odjeli už každý zvlášť, ostatní dostali lístky na MHD a drobáky na jízdenku plus auto fotografa, kde po cestě byly soutěže – otisky prstů a vtipné výslechy. Do oddacího paláce vešli zpívajíce hit od Kabátu Dole v dole.
Když byly razítka na místě a rodinná jednotka oficiálně drcena, vyhrnuli se všichni ven. Jitka vytáhla velikou klec a navrhla pochytat pár holubů. Lidé zpívali, bavili se a radovali z rozchodu mladých. Chlapi upřímně gratulovali Petrovi a závistivě mu přáli dlouhá léta samostatnosti. Jejich manželky na místě zahájily výslechy, později chytaly kytici vázanou z účtenek za poplatky za energie.
Páni, to je oslava! Asi to dlouho plánovali, všiml si někdo ze sousední svatby.
Ne, říkali že se rozvádějí, vysvětlil mu další.
Když se ostatní naštvaně dívali na spokojené Novákovy, spousta párů si to ten den rozmyslela.
Po přeřezání visacího zámku na mostě a odevzdání prstenů do zastavárny, aby se pokryly náklady, průvod dorazil do restaurace. Tam už čekal rituální orchestr, smažený oběd a palačinky s medem. Hostinu sponzorovala Palačinkárna číslo 8, kde Jitka pracovala. I dort byl z palačinek.
Tohle vypadá jako pohřeb…, povzdechla Martina, dívajíc se na celkovou atmosféru.
Ale dneska pohřbíváme manželské štěstí, zareagovala Jitka, teď v roli moderátorky, a vyzvala rozvedené k poslednímu tanci.
Sál zaplnila Chopinova hudba.
Vlastně to docela vyšlo, řekla Martina Petrovi, když spolu tančili uprostřed sálu.
Souhlasím, kývl. Poprvé vidím, že se naši rodiče takhle objímají.
Udělali kolečko a Martina zahlédla, jak její i Petrovi tátové objímají a k údivu všech spolu zpívají a tiše pláčou, i když předtím byli úhlavními protivníky.
Stůl se prohýbal pod dary. Bylo tam všechno: sety ložního prádla pro jednoho, lístky na koncerty, činky, nádobí pro jednoho, poukazy na jógu, do posilovny, na strip… Nakonec dostali klíče od různých hotelových pokojů v různých částech Prahy, slevové kupony do Palačinkárny číslo 8 i certifikát na dvě jízdy policejním autem.
Nakonec přišel slavnostní ohňostroj a výprodej dortu. Spokojení hosté odjeli ke svým rodinám, zatímco Novákovi se vydali každý svou cestou.
Za tři týdny byl hotový fotoalbum. Petr přišel Martinu navštívit, aby si vyzvedl svoje kleštičky na nehty.
Dobře to dopadlo, poznamenala Martina při prohlížení černobílých fotek, kde byli zachyceni všichni šťastní a občas s důkazními předměty.
Jo, je to super, přitakal Petr. Budeš měnit příjmení?
Ne. Už jsem si zvykla. Navíc Mourová nezní o nic líp.
Pravda, usmál se Petr. Tak já půjdu?
Hm Počkej chvíli!
Petr se na ni tázavě zadíval.
Nechceš zajít na večeři do palačinkárny? Ty naše kupony dneska propadnou, byla by škoda…
Byla, souhlasil Petr. Věděl jsi, že palačinka je symbol nových začátků? Možná máme novou šanci. Tak to bude jako rande?
Myslíš…, zarazila se Martina, myslíš, že je to blbost po tak okázalém rozvodu? Prý o nás dokonce byl i pořad v televizi…
Nevím, ale kdo nás bude soudit? Jsme svobodní a můžeme si teď dělat co chceme. Mimochodem příští týden se rozvádějí i náš svědek se svědkyní. Zvali nás. Nechceš jít společně?
Popřemýšlím, usmála se Martina. Od nich mám stejně povlak na polštář aspoň budu mít, co darovat.
A poučení? I konec může být začátek někdy s palačinkou v ruce a novým úsměvem. Stačí tomu jít naproti.
