Poté, co nás opustil můj otec, moje dcera Barbora začala cítit silný odpor vůči němu. I když sliboval, že bude často volat a zůstane v kontaktu, Barbora nechtěla mít s tátou nic společného. Přesto ji opakovaně přesvědčovala její babička moje maminka , aby mu aspoň jednou za čas zavolala. Prý je to pořád její otec a neměla by na něj úplně zanevřít. Barboře to přišlo zvláštní, zvlášť když její vlastní máma s bývalým mužem vůbec nemluvila. Aby ale nedala důvod ke konfliktům doma, občas se s otcem setkala.
Jednou přišel otec dokonce během vyučování do školy v Brně a vyžádal si, aby mohla Barbora odejít. To se samozřejmě učitelce nelíbilo, ale nebylo, co dělat byl to její otec. U něj doma pak Barbora náhodou zaslechla, jak se její spolužačky baví o tom, že má údajně nevlastní sestru. Zpočátku tomu vůbec nevěřila, ale když viděla tátovu novou rodinu, jeho manželku a jejich malou dcerku, bylo jí všechno jasné. Tátova nová žena se k Barboře chovala mile, zajímala se o ni i o školu, pomáhala jí třeba s úkoly. Zato otec byl odtažitý, většinu času seděl u počítače a na dcery sotva promluvil pár slov.
Postupně začal otec Barboru brávat domů častěji, čímž od ní očekával, že bude hlídat svou nevlastní sestru. Barboře to samozřejmě příjemné nebylo a malou sestru nebrala za svou. Přesto to snášela, aby naoko mezi nimi a tátou panovaly běžné vztahy, jak si přála babička i moje žena. Když po ní otec chtěl, aby zůstala u něho déle, řekla, že má moc domácích úkolů. Otec se tím nenechal zaskočit a nabídl, že ji pustí domů, když příště zase pomůže s mladší sestrou, zatímco on s manželkou půjdou do města.
Barbora se cítila ponížená a odstrčená. Nakonec už toho měla dost a rozhodla se, že se do otcova bytu nevrátí. Když se otec ozval, kde je a připomínal, že má povinnost starat se o mladší sestru, Barbora odmítla být zadarmo chůvou. Uvědomila si, že si s ní otec povídá jen zřídka skoro vždy jí jen vnutí hlídání malé a sám si žije svým životem. Bez zájmu a uznání se citově vzdálila, což jejich vztah úplně zpřetrhalo.
Později se ještě otec a jeho nová žena několikrát snažili obnovit kontakt, ale Barbora nechávala pokusy bez odezvy. Nakonec mu do očí řekla, že nechápe jeho chování a žádá vysvětlení. Otec byl otevřený, přiznal, že někdo přece hlídat musí, a nedokázal ani předstírat, že mu na Barboře záleží.
Napětí a roztržka mezi Barborou a otcem zůstaly nevyřešené, žádné smíření na dohled. Táta svým jednáním naši dceru hluboce ranil už ho nepotřebuje a nadále si odnáší pocit, že si člověka nemůžete vynutit ať je to kdokoli v rodině. Každý vztah potřebuje zájem a upřímnost, jinak časem zůstane jen prázdné místo a smutek v duši.
