Jednoho krásného dne mi zavolal můj bratr Petr a se zvukem radosti v hlase oznámil, že jeho rodinka vyráží na dovolenou do Poděbrad. Protože nechtěl, aby naše mamka zůstala doma sama jako kůl v plotě, poprosil mě, abych si ji na týden vzala k sobě do bytu v Praze. Moc mi to nevadilo přece jen se o mamku jeho rodina starala dlouhá léta a já měla čisté svědomí.
Jenže, upřímně, naše maminka Věra byla vždycky pěkně tvrdý oříšek. Konflikt vyčarovala z kdejaké drobnosti a temperament měla po babičce ten by mohl rozdávat. Doma jsem měla jen jednu postel, tak jsem jí chtěla udělat radost a sama se uvelebila na karimatce na podlaze. První večer docela klid. Když jsem ale zamířila do postele, mamka začala hudrovat, že ji bodá v zádech a že je to hrůza. (To, že postel byla úplně nová a pohodlnější než u prezidenta v Lánech, to ji fakt nezajímalo.) Vytáhla jsem z kumbálu peřinu po tátovi, doufajíc, že už si konečně uleví, ale kdepak. Její klid byl v nedohlednu.
Ráno jsem se vypotácelaz lože, udělala si kávu a s hlavou plnou otázek se chystala do práce. Mamka se najednou rozhlédla po bytě jak Sherlock Holmes a povídá:
Kam jdeš? A kdo mi udělá injekci?
Vytřeštila jsem oči o injekcích nikdo ani slovo! Volám Petrovi, ten mi s ledovým klidem odpoví, že mamka si umí píchnout injekci sama. Tak jsem si oddychla a vyrazila do práce, i když jsem už měla zpoždění přes hodinu.
Večer se vracím domů, mamka leží na gauči, těžce oddechuje, vypadá jak po maratonu z Brna do Ostravy. Se strachem ji postavím na nohy a ptám se, co se děje. Vypadlo z ní, že spořádala snad celou lednici, včetně věcí, co má přísně zakázané (salám, smetanový jogurt a zbytky nedělní bábovky). Není jí vůbec dobře.
Ty se o mě nestaráš, proto je mi zle. Chceš snad, abych tady umřela? vzdychá mamka melodramaticky.
No dovol, nemůžu přece skončit v práci a být ti neustále za zadkem! hájím se.
Popravdě, mamka se o sebe stále zvládne postarat. Jenže před pár lety brácha prodal její starý byt na Vinohradech a za to pořídil prostorný třípokoják pro sebe, Terezku a děti v Brně. Proto si mamku vzal do bytu. Já už vážně nevím, co si s jejími rozmary počít. Chová se jak malé dítě, jenže místo roztomilých lotrovin to jsou samé scény. Je prostě skvělá! Tak trochu katastrofa, ale co už, mamka je jen jedna.
Press «Like» and get the best posts on Facebook ↓
