Na prahu stál neznámý muž.
Petr byl zamilovaný do Lenky už od základní školy. Psával jí vzkazy, dělal vše možné, jen aby ji zaujal.
Ale Lenka měla oči jen pro Davida, vysokého blonďáka, který s ní hrál volejbal v týmu.
Nemotorného Petra, který navíc nebyl zrovna premiant, si vůbec nevšímala.
Brzy začal David chodit s Evou, dívkou z paralelní třídy.
Po maturitě se Petr zase pokoušel Lenku nějak zaujmout.
S odvahou jí dokonce požádal o ruku na maturitním večírku
Odpověď byla ale rychlá a ostrá Ne!. Lenka o Petrově nabídce nechtěla ani slyšet.
Po vysoké škole nastoupila Lenka jako účetní, její šéfem byl charismatický tmavovlasý muž, o deset let starší.
Lenka ho obdivovala pro jeho profesionalitu, vtip i šarm.
Dlouho ji netrápilo, že je ženatý a má malého syna.
Václav Novák jí sliboval, že se rozvede a že miluje jen ji.
Uplynulo několik let, a Lenka si zvykla trávit svátky a víkendy o samotě. Stále čekala, kdy se její láska rozvede a budou spolu.
Jednou však Lenka zahlédla Václava v supermarketu.
Jeho žena byla těhotná a on ji něžně držel za ruku. Potom vzal nákupní tašky a spolu společně odešli k autu.
Lenka tu idylu sledovala se slzami v očích.
Druhý den dala výpověď
Blížily se Vánoce, Lenka neměla náladu chystat cukroví, zdobit byt, ani vítat nový rok.
Jednou přišla domů a zjistila, že je v domě zima. Kotli v rodinném domku se přestal dávat.
Snažila se sehnat topenáře, ale před svátky chtěl každý za práci na okraji Prahy vysokou částku sumy okolo deseti tisíc korun.
Lenka už si nevěděla rady, a tak zavolala kamarádce. Její manžel v té branži pracoval a možná by mohl pomoct.
Jitka slíbila, že mu hned zavolá.
Za dvě hodiny někdo zvonil u dveří.
Na prahu stál neznámý muž, ve kterém ale po chvíli poznala Petra, svého spolužáka.
Ahoj Lenko, co se ti tu stalo?
Eh Jak jsi to zjistil?
Šéf mi volal a řekl, že mám jet sem na tuhle adresu, že ti je tu zima. Vypustilas vodu z radiátorů, abys nezamrzla?
Ne, to ani nevím jak.
Ale no tak, takhle můžeš zůstat bez topení. Ještěže není venku velký mráz.
Petr rychle vypustil vodu ze systému, pak se pustil do kotle a nakonec odjel pro nové díly.
Za hodinu už navážel potřebné součástky.
Brzy se v domě Lenky znovu rozhostilo teplo. Petr si umyl ruce a trochu nejistě povídá:
Lenko, ty máš kapající kohoutek a bliká ti žárovka To ti to tvůj muž nespraví?
Žádného muže nemám
Opravdu? Pořád čekáš na ideál?
Ideál Ten už asi neexistuje. Nemám prostě nikoho, přiznala tiše Lenka.
Tak proč jsi mě tenkrát odmítla? usmál se Petr.
Neodpověděla
Po opravě kohoutku a žárovky Petr odešel.
Lenka si v duchu vybavila dětství, dospívání, toho kluka, co byl do ní zamilovaný.
Petr se hodně změnil, vyrostl v štíhlého, vysokého muže s hnědýma očima. Ale jeho úsměv zůstal stejný.
Ani se nestihla zeptat, zda je ženatý.
A na Silvestra, 31. prosince, někdo zase zaklepal na dveře.
Lenka šla otevřít, ničím nepotěšena, nikoho nečekala.
Na prahu stál Petr, oblečený ve společenském obleku, v ruce kytice.
Lenko! Zeptám se ještě jednou. Vezmeš si mě? Nebo budeš čekat na prince až do důchodu?
Lenka se rozplakala a radostně kývla.
Na druhý pokus tedy nabídka přijata byla
A tak Lenka pochopila, že někdy je pravé štěstí blízko nás, jen mu musíme dát druhou šanci.
