Můj tchán byl v šoku, když viděl, jak žijeme.
Já a Robert jsme se potkali na svatbě společných přátel. Přestěhoval jsem se do Prahy a našel si práci. Upřímně? Byl jsem štěstím bez sebe, že jsem konečně utekl z vesnice. Náš vztah se rozvinul rychle za rok se nám narodila dcera.
Jenže pak se všechno změnilo.
Proč je naše dcera blondýna s modrýma očima, když oba máme tmavé vlasy?, zeptal se Robert.
Miláčku, asi je po tvém tátovi. Podívej, jak jsou si podobní.
Neříkej mi hlouposti. Dítě má být po jednom z rodičů, ne po nějaké jiné příbuzné. A maminka si myslí, že to není moje dítě.
Chtěl jsem říct, že Monika byla proti mně od začátku. Myslela si, že Roberta nemiluji, že chci jen pryč z vesnice. Ale tchán je úžasný člověk. Je rozvedený a má novou rodinu, ale na Roberta nikdy nezapomněl.
Bez ohledu na vše, Robert přivedl domů jinou ženu. Řekl mi, ať si rychle sbalím věci a odejdu. Neměl jsem moc na výběr.
Neměl jsem kam jít. Rodiče mě s dcerou nechtěli. Zavolal jsem kamarádovi, který mě na pár dní vzal k sobě. Pak jsem našel pokoj v podnikovém bytě a nastěhoval se tam s dcerou. Bohužel jsem už neměl žádné peníze.
Jednoho dne jsem šel do obchodu a někdo na mě volal:
Děvčata, kam jste zmizely? Dokonce jsem vás hledal i na vesnici, řekl tchán.
Dobrý den. Rád vás vidím, zašeptal jsem.
Vím, co Robert udělal, nemá pro to omluvu. On i jeho máma jsou stejní… Kde teď bydlíte?
Pronajímáme si pokoj.
Dobře. Spěchám, musím jet. Jak se vrátím, vyřešíme to s bydlením. Tady máš, mělo by to vystačit na dva týdny, řekl a podával obálku.
Byl jsem rád, že aspoň můžu dceři koupit jídlo a mléko.
Tchán dorazil dřív a přišel se podívat, jak žijeme. Byl naprosto v šoku z toho, v jakých podmínkách se s dcerou tísníme. Jeho nová manželka s námi být nechtěla, tak přišel s jiným řešením koupil za všechny své úspory byt v Brně a přepsal ho na vnučku. Snažil jsem se takový dar odmítnout, ale on nedal pokoj. A hlavně, nedělal to kvůli mně, udělal to kvůli své vnučce.
Po měsíci jsme se s dcerou konečně mohli zabydlet v našem novém hnízdě. Tchán přivezl i nábytek a potřebné vybavení.
Nespěchej s dcerou do jeslí, potřebuje tě. Pomůžu ti, nemusíš mít obavy. A i moje manželka se uklidnila a chce vnučku vidět.
Moc vám děkuji!
Neplač, miláčku. Kdykoli budeš potřebovat, přijď za mnou, nikdy tě neodmítnu. Časem bude líp, uvidíš.
Jsem šťastný, že má moje dcera tak skvělého dědečka, i když s otcem tolika štěstí neměla. Udělal maximum, aby nám pomohl.
Léta uběhla. Oženil jsem se, ale na tchána nikdy nezapomenu. Je vždy vítaným hostem u nás doma a často k němu s dcerou jezdíme na návštěvu.
