Když jsou lidé přátelé, třeba jako starý dobrý manželský pár, dříve nebo později mezi nimi vzniknou nějaké rozepře. Čím víc lidí, tím víc hádek a nespokojenosti.
Jednou mi kamarád vyprávěl, jak slavili Silvestra se známými. Obvykle slavili tři rodiny spolu, vždy u někoho doma, ale minulý rok se jedna rodina rozhodla nepřijít a odjela k rodičům.
Zbylé dvě rodiny se tedy dohodly, že část večera prožijí v domě jedné z nich a zbytek u té druhé. Jídlo bylo jako vždy na společné náklady, nakoupilo se pití, pochutiny, vše potřebné.
Všichni se sešli i s dětmi, u stolu popíjeli a jedli až do půlnoci. Pak si všimli, jak hostitelé začali sklízet nádobí a uklízet jídlo do lednice. Nejdřív jim to nedošlo, ale když přišel na řadu vysavač, bylo všem jasné, co tím chtějí říct je čas odejít. Nevím, přijde mi to zvláštní, není to úplně slušné chování.
Zajímavé ale bylo, že když se později přesunuli do bytu druhých přátel, nikdo se netvářil, že by chtěl odejít domů. Zůstali do rána, povídali si, jedli a popíjeli.
No, možná mému kamarádovi vysavač pomohl, ale myslím, že prostě měl slušnou výchovu. Teď si víc vážím toho, jak důležité je v přátelství dodržovat ohleduplnost a nevyhánět hosty předčasně. Každý si přeci odnáší zážitek, který spoluvytváříme všichni spolu.
